Անրի Թրուայա
- Վիքիպեդիայում կան հոդվածներ Թորոսյան ազգանունով այլ մարդկանց մասին։
Անրի Թրուայա ֆր.՝ Henri Troyat | |
---|---|
Ծննդյան անուն | ռուս.՝ Лев Асланович Тарасов |
Ծնվել է | նոյեմբերի 1, 1911[1][2][3][…] |
Ծննդավայր | Մոսկվա, Ռուսական կայսրություն[4] |
Վախճանվել է | մարտի 3, 2007[5] (95 տարեկան) |
Վախճանի վայր | Փարիզի 17-րդ շրջան, Փարիզ, Ֆրանսիա[6] |
Գերեզման | Մոնպարնաս գերեզմանատուն |
Գրական անուն | Henri Troyat |
Մասնագիտություն | գրող, պատմաբան, սցենարիստ և կենսագիր |
Լեզու | ֆրանսերեն |
Ազգություն | հայ |
Քաղաքացիություն | Ռուսական կայսրություն և Ֆրանսիա |
Կրթություն | Պաստերի լիցեյ |
Ժանրեր | էսսե, կենսագրություն, պիես, վեպ և վիպակ |
Ուշագրավ աշխատանքներ | Սարդ |
Անդամակցություն | Ֆրանսիական ակադեմիա |
Պարգևներ | |
Կայք | henritroyat.fr |
Անրի Թրուայա Վիքիդարանում | |
Henri Troyat Վիքիպահեստում |
Անրի Թրուայա (ֆր.՝ Henri Troyat, իսկական անունը՝ Լևոն Թորոսյան, նոյեմբերի 1, 1911[1][2][3][…], Մոսկվա, Ռուսական կայսրություն[4] - մարտի 3, 2007[5], Փարիզի 17-րդ շրջան, Փարիզ, Ֆրանսիա[6]), ֆրանսահայ անվանի գրող, գրականագետ։
Կենսագրություն
[խմբագրել | խմբագրել կոդը]Անրի Թրուայան ծնվել է 1911 թվականին, Մոսկվայում։ 1918 թվականին ընտանիքի հետ գաղթել է Ռուսաստանից և 1920 թվականից հաստատվել Ֆրանսիայում։ Ստացել է իրավաբանական կրթություն։
1959 թվականին Թրուայան ընտրվել է ֆրանսիական ակադեմիայի անդամ. Նա «քառասուն անմահներից» մեկը լինելու պատվին արժանացած առաջին ոչ ֆրանսիացի գրողն է։ Եղել է «Հայաստան-Ֆրանսիա» ընկերության պատվավոր անդամ։ Արժանացել է նաև գրականության և մշակույթի հրամանատարի շքանշանին, 1997թ.՝ Ֆրանսիայի «Պատվավոր լեգեոն» Մեծ Խաչին[9][10][11] և բազմաթիվ այլ պարգևների ու մրցանակների։ Մահացել է Փարիզում[12]։
Ստեղծագործություններ
[խմբագրել | խմբագրել կոդը]Նրա առաջին իսկ վիպակը՝ «Սարդը» (1938), մեծ հռչակ բերեց Թրուայային, և նա արժանացավ հանրահայտ Գոնկուր մրցանակի։ Թե՛ այս գործում, թե՛ հետագա երկերում՝ «Քանի աշխարհը կա» (1947), նա պատկերել է 20–րդ դարի սկզբի Ռուսաստանի պատմաքաղաքական իրավիճակը և վտարանդիների կացությունը։ «Արդարների լույսը» (1959-1963) պատմավեպերի շարքը նվիրված է դեկաբրիստներին, «Ապագայի ժառանգությունը» (1968-1970) եռագրությունը՝ ճորտատիրության վերացմանն ու նարոդնիկության շարժմանը։
Թրուայային ավելի մեծ հռչակ բերեցին «Սգավոր ձյունը» (1952, հայերեն՝ 1973) վիպակը և «Էգլեթիերների ընտանիքը» (1965-1967, հայերեն՝ 1980) եռագրությունը, որոնցից առաջինը ևս արժանացել է գրական հեղինակավոր մրցանակի, իսկ դրա մոտիվներով ռեժիսոր Յուրի Երզնկյանը նկարահանել է համանուն ֆիլմ՝ Արմեն Ջիգարխանյանի դերակատարմամբ։
Գրել է նաև կենսագրական վեպեր՝ «Տոլստոյ» (1965թ.), «Մեծն Եկատերինան» (1977թ.), «Պետրոս Մեծ» (1979թ.), «Ալեքսանդր Առաջին» (1981թ.) և այլն։ Նրա գրքերը թարգմանվել են աշխարհի շատ լեզուներով։
Մատենագիտություն
[խմբագրել | խմբագրել կոդը]- 1935: Faux Jour (Plon)
- 1935: Le Vivier (Plon)
- 1936: Grandeur nature (Plon)
- 1937: La Clef de voûte (Plon)
- 1938: L’Araigne (Plon)
- 1939: La Fosse commune (Plon)
- 1940: Dostoïevski (Fayard)
- 1941: Le Jugement de Dieu (Plon)
- 1942: Le mort saisit le vif (Plon)
- 1945: Du Philanthrope à la Rouquine (Flammarion)
- 1945: Le Signe du taureau (Plon)
- 1946: Les Ponts de Paris (Flammarion)
- 1946: Pouchkine (Plon)
- 1946: Les Vivants, pièce en trois actes (Bonne)
- 1947: Tant que la terre durera, t. I (La Table ronde)
- 1948: Le Sac et la Cendre, Tant que la terre durera, t. II (La Table ronde)
- 1948: La Case de l’oncle Sam (La Table ronde)
- 1949: Sébastien, pièce en trois actes (Opéra)
- 1950: Étrangers sur la terre, Tant que la terre durera, t. III (La Table ronde)
- 1951: La Tête sur les épaules (Plon)
- 1952: La Neige en deuil (Flammarion)
- 1952: L’Étrange Destin de Lermontov (Plon)
- 1953: Les Semailles et les Moissons, t. I (Plon)
- 1955: De Gratte-ciel en cocotier (Plon)
- 1955: Amélie, Les Semailles et les Moissons, t. II (Plon)
- 1956: La Maison des bêtes heureuses (Bias)
- 1956: Sainte Russie, souvenirs et réflexions suivi de l’Assassinat d’Alexandre II (Grasset)
- 1956: La Grive, Les Semailles et les Moissons, t. III (Plon)
- 1957: Tendre et violente Elisabeth, Les Semailles et les Moissons, t. IV (Plon)
- 1958: La Rencontre, Les Semailles et les Moissons, t. V (Plon)
- 1958: Naissance d’une Dauphine (Gallimard)
- 1959: La Vie quotidienne en Russie au temps du dernier tsar (Hachette)
- 1959: La Lumière des justes. Tome I : Les Compagnons du Coquelicot. (Flammarion)
- 1960: La Lumière des justes. Tome II : La Barynia. (Flammarion)
- 1961: La Lumière des justes. Tome III : La Gloire des vaincus. (Flammarion)
- 1962: La Lumière des justes. Tome IV : Les Dames de Sibérie. (Flammarion)
- 1963: Une extrême amitié (La Table ronde)
- 1963: La Lumière des justes. Tome V : Sophie ou la Fin des combats. (Flammarion)
- 1964: Le Geste d’Ève (Flammarion)
- 1965: Les Eygletière, t. I (Flammarion)
- 1965: Tolstoï (Fayard)
- 1966: La Faim des lionceaux, Les Eygletière, t. II (Flammarion)
- 1967: La Malandre, Les Eygletière, t. III (Flammarion)
- 1968: Les Héritiers de l’avenir. Tome I : Le Cahier. (Flammarion)
- 1969: Les Héritiers de l’avenir. Tome II : Cent un coups de canon. (Flammarion)
- 1970: Les Héritiers de l’avenir. Tome III : L’Éléphant blanc. (Flammarion)
- 1971: Gogol (Flammarion)
- 1972: La Pierre, la Feuille et les Ciseaux (Flammarion)
- 1973: Anne Prédaille (Flammarion)
- 1974: Le Moscovite, t. I (Flammarion)
- 1974: Les Désordres secrets, Le Moscovite, t. II (Flammarion)
- 1975: Les Feux du matin, Le Moscovite, t. III (Flammarion)
- 1976: Un si long chemin (Stock)
- 1976: Le Front dans les nuages (Flammarion)
- 1976: Grimbosq (Flammarion)
- 1977: Catherine la Grande (Flammarion)
- 1978: Le Prisonnier n° I (Flammarion)
- 1979: Pierre le Grand (Flammarion)
- 1980: Viou (Flammarion)
- 1981: Alexandre I er (Flammarion)
- 1982: Le Pain de l’étranger (Flammarion)
- 1982: Ivan le Terrible (Flammarion)
- 1983: La Dérision (Flammarion)
- 1984: Tchekhov (Flammarion)
- 1984: Marie Karpovna (Flammarion)
- 1985: Tourgueniev (Flammarion)
- 1985: Le Bruit solitaire du cœur (Flammarion)
- 1986: À demain, Sylvie (Flammarion)
- 1986: Gorki (Flammarion)
- 1987: Le Troisième Bonheur (Flammarion)
- 1988: Toute ma vie sera mensonge (Flammarion)
- 1988: Flaubert (Flammarion)
- 1989: Maupassant (Flammarion)
- 1989: La Gouvernante française (Flammarion)
- 1990: La Femme de David (Flammarion)
- 1990: Alexandre II, le tsar libérateur (Flammarion)
- 1991: Aliocha (Flammarion)
- 1991: Nicolas II, le dernier tsar (Flammarion)
- 1992: Youri (Flammarion)
- 1992: Zola (Flammarion)
- 1993: Verlaine (Flammarion)
- 1993: Le Chant des Insensés (Flammarion)
- 1994: Baudelaire (Flammarion)
- 1994: Le Marchand de masques (Flammarion)
- 1995: Balzac (Flammarion)
- 1995: Le Défi d’Olga (Flammarion)
- 1996: Votre très humble et très obéissant serviteur (Flammarion)
- 1996: Raspoutine (Flammarion)
- 1997: L’Affaire Crémonnière (Flammarion)
- 1997: Juliette Drouet (Flammarion)
- 1998: Le Fils du satrape (Grasset)
- 1998: Terribles tsarines (Grasset)
- 1999: Les turbulences d’une grande famille (Grasset)
- 1999: Namouna ou la chaleur animale (Grasset)
- 2000: Nicolas Ier (Librairie académique Perrin)
- 2000: La Ballerine de Saint-Pétersbourg (Plon)
- 2001: Marina Tsvetaena : L'éternelle insurgée (Grasset)
- 2001: La Fille de l'écrivain (Grasset)
- 2002: L'Étage des bouffons (Grasset)
- 2004: La Fiancée de l'ogre (Grasset)
- 2004: Alexandre III (Grasset)
- 2004: La Baronne et le musicien (Grasset)
- 2005: Alexandre Dumas. Le cinquième mousquetaire (Grasset)
- 2006: La Traque (Grasset)
- 2006: Pasternak (Grasset)
- 2008: Boris Godunov (Flammarion)
- 2009: Le Pas du juge (Bernard de Fallois)
- 2009: La folie des anges (Bernard de Fallois)
- 2010: "Trois mères, trois fils" (Bernard de Fallois)
Ծանոթագրություններ
[խմբագրել | խմբագրել կոդը]- ↑ 1,0 1,1 Internet Movie Database — 1990.
- ↑ 2,0 2,1 Բրոքհաուզի հանրագիտարան (գերմ.)
- ↑ 3,0 3,1 Bibliothèque nationale de France data.bnf.fr (ֆր.): տվյալների բաց շտեմարան — 2011.
- ↑ 4,0 4,1 4,2 Deutsche Nationalbibliothek Record #119247860 // Gemeinsame Normdatei (գերմ.) — 2012—2016.
- ↑ 5,0 5,1 5,2 Fichier des personnes décédées mirror
- ↑ 6,0 6,1 6,2 Fichier des personnes décédées
- ↑ https://www.liberation.fr/portrait/1995/11/13/henri-troyat-84-ans-l-un-des-ecrivains-les-plus-prolifiques-de-france-vient-de-publier-une-nouvelle-_149958/
- ↑ https://www.letelegramme.fr/ar/viewarticle1024.php?aaaammjj=19960416&article=615542&type=ar
- ↑ «Henri Troyat | OFPRA». www.ofpra.gouv.fr. Արխիվացված է օրիգինալից 2022 թ․ մարտի 2-ին. Վերցված է 2022 թ․ մարտի 2-ին.
- ↑ «Légion d'honneur : Henri Troyat et Nicolas Hulot décorés». Les Echos (ֆրանսերեն). 2006 թ․ հունվարի 2. Վերցված է 2022 թ․ մարտի 2-ին.
- ↑ «Henri Troyat, Nicolas Hulot et Jean-Pierre Jeunet reçoivent la Légion d'honneur».
- ↑ «Zarkfoundation - Անրի Թրուայա». zarkfoundation.com.
Վիքիդարանն ունի նյութեր, որոնք վերաբերում են «Անրի Թրուայա» հոդվածին։ |
Վիքիպահեստն ունի նյութեր, որոնք վերաբերում են «Անրի Թրուայա» հոդվածին։ |
|
Այս հոդվածի կամ նրա բաժնի որոշակի հատվածի սկզբնական կամ ներկայիս տարբերակը վերցված է Քրիեյթիվ Քոմմոնս Նշում–Համանման տարածում 3.0 (Creative Commons BY-SA 3.0) ազատ թույլատրագրով թողարկված Հայկական սովետական հանրագիտարանից (հ․ 4, էջ 229)։ |
- Նոյեմբերի 1 ծնունդներ
- 1911 ծնունդներ
- Մոսկվա քաղաքում ծնվածներ
- Մարտի 3 մահեր
- 2007 մահեր
- Փարիզ քաղաքում մահացածներ
- Մոնպառնասի գերեզմանատանը թաղվածներ
- Ֆրանսիական ակադեմիայի անդամներ
- Արվեստի և գրականության ֆրանսիական շքանշանի ասպետներ
- Պատվո լեգեոնի շքանշանի Մեծ խաչի ասպետներ
- Պատվո լեգեոնի շքանշանի ասպետներ
- Գոնկուրյան մրցանակի դափնեկիրներ
- Անձինք այբբենական կարգով
- Գրողներ այբբենական կարգով
- 20-րդ դարի ֆրանսիացի վիպասաններ
- Գրական կեղծանուններով հայտնի հեղինակներ
- Չեխովագետներ
- Ֆրանսալեզու գրողներ
- Ֆրանսահայ արձակագիրներ
- Ֆրանսահայ գրականագետներ
- Ֆրանսահայ գրողներ
- Ֆրանսահայ սցենարիստներ
- Ֆրանսիացիներ հայկական սերմամբ