Իվան Ցանկար

Վիքիպեդիայից՝ ազատ հանրագիտարանից
Իվան Ցանկար
Ծնվել էմայիսի 10, 1876(1876-05-10)[1][2][3]
ԾննդավայրVrhnika, Կրայնա դքսություն, Ավստրո-Հունգարիա[4][3]
Վախճանվել էդեկտեմբերի 11, 1918(1918-12-11)[4][1][2][…] (42 տարեկան)
Վախճանի վայրԼյուբլյանա, Սերբերի, խորվաթների և սլովակների թագավորություն[4][3]
ԳերեզմանԺալե գերեզմանոց
Մասնագիտությունբանաստեղծ, գրող, վիպասան, քաղաքական գործիչ, ակնարկագիր, դրամատուրգ և արձակագիր
Լեզուսլովեներեն
Քաղաքացիություն Ցիսլեյտանիա
Ժանրերպոեզիա, վիպակ, ակնարկ և Նովել
Изображение автографа
 Ivan Cankar Վիքիպահեստում
Հինկո Սմրեկարի նկարազարդումներից

Իվան Ցանկար (սլովեներեն՝ Ivan Cankar pronunciación , մայիսի 10, 1876(1876-05-10)[1][2][3], Vrhnika, Կրայնա դքսություն, Ավստրո-Հունգարիա[4][3] - դեկտեմբերի 11, 1918(1918-12-11)[4][1][2][…], Լյուբլյանա, Սերբերի, խորվաթների և սլովակների թագավորություն[4][3]), սլովեն բանաստեղծ, արձակագիր, թատերագիր, էսսեիստ[5], հասարակական-քաղաքական ակտիվիստ։ Օտոն Ժուպանչիչի, Դրագոտին Կիտտեի և Յոսիպ Մուռնի հետ մեկտեղ համարվում է մոդեռնիզմի սկզբնավորողը սլովենական գրականության մեջ։ Ուսումնասիրողներից շատերը Ցանկարին համարում են նաև սլովեներեն ստեղծագործած մեծագույն գրողը և հաճախ նրան համեմատում են Ֆրանց Կաֆկայի ու Ջեյմս Ջոյսի հետ[6]։

Կենսագրություն[խմբագրել | խմբագրել կոդը]

Դեռևս Լյուբլյանայի դպրոցում սովորելու տարիներին Ցանկարը հրապուրվել է գրականությամբ, գրական առաջին փորձերը կատարել (դրանք բանաստեղծություններ էին և քնարաշունչ շարադրություններ)։ Դպրոցն ավարտելուց հետո մեկնել է Վիեննա՝ ուսումը շարունակելու և չնայած ծնողներին խոստացել էր, որ տեխնիկական մասնագիտացում կընտրի, ընդունվել է սլավոնագիտության բաժինը (թեև դա էլ չի ավարտել)[7]։

1897 թվականի ամռանը վերադարձել է Լյուբլյանա, որտեղ մի քանի ամիս անց մահացել է նրա մայրը։ 1907-ին Ցանկարը խորհրդարանի պատգամավոչության թեկնածու է առաջադրվել սոցիա-դեմոկրատների ցուցակով։ 1908-1909 թվականներին ապրել է Վիեննայում, աշխատել որպես անկախ գրող։ Առաջին համաշխարհային պատերազմն սկսվելուց որոշ ժամանակ անց նա ձերբակալվել է ու բանտ նետվել՝ Ավստրո-Հունգարիայի իշխանությունների վարած քաղաքականությանն ընդիմանալու պատճառով[8]։

Ստեղծագործությունների մասին[խմբագրել | խմբագրել կոդը]

Իվան Ցանկարը հեղինակել է շուրջ երեք տասնյակ գիրք, որոնցում անդրադարձել է 20-րդ դարի սկզբին սլովենական հասարակությանը հուզած ազգային, հասարակական, բարոյական հիմնախնդիրների։ Նրա երկերից Սլովենիայում լայնորեն հայտնի ու սիրված են հատկապես Hlapci («Ճորտերը») թատերգությունը, Pohujšanje v dolini Šentflorijanski («Սուրբբ Ֆլորիանի հովտի սկանդալը») երգիծավեպը և Na klancu («Բլրակի վրա») վեպը։ Սլովեն և եվրոպացի գրականագետները նրա գրական ժառանգության մեջ չափազանց կարևորում են նաև մանրապատումներն ու պատմվածքները, որոնք, գրված լինելով սիմվոլիզմի, մոդեռնիզմի ու էքսպրեսիոնիզմի տարրերի տպավորիչ միահյուսումով, աչքի են ընկնում խոր ինքնատիպությամբ։

Երկեր[խմբագրել | խմբագրել կոդը]

Պոեզիա[խմբագրել | խմբագրել կոդը]

  • Erotika (recueil, 1899

Արձակ[խմբագրել | խմբագրել կոդը]

  • Vinjete (récits, 1899)
  • Knjiga za lahkomiselne ljudi (nouvelles, 1901)
  • Tujci (roman, 1901)
  • Na klancu (roman) (1902)
  • Ob zori (nouvelles, 1903)
  • Življenje in smrt Petra Novljana (conte, 1903)
  • Gospa Judit (conte, 1904)
  • Hiša Marije pomočnice (roman, 1904)
  • Križ na gori (roman, 1904)
  • Potepuh Marko in kralj Matjaž (conte, 1905)
  • V mesečini (nouvelles, 1905)
  • Martin Kačur (roman, 1906)
  • Nina (roman, 1906)
  • Smrt in pogreb Jakoba Nesreče (conte, 1906)
  • Aleš iz Razora (conte, 1907)
  • Hlapec Jernej in njegova pravica (conte, 1907)
  • Novo življenje (roman, 1908)
  • Zgodbe iz doline šentflorjanske (1908)
  • Kurent (conte, 1909)
  • Sosed Luka (nouvelle, 1909)
  • Za križem (nouvelles, 1909)
  • Troje povesti (contes, 1911)
  • Volja in moč (nouvelles, 1911)
  • Milan in Milena (roman, 1913)
  • Podobe iz sanj (récits, 1920)
  • Mimo življenja (nouvelles, 1920)
  • Moje življenje (récits, 1920)
  • Grešnik Lenart (conte, 1921)
  • Pages choisies, Ljubljana, 1931, trad S. et J. Jeras

Թատերգություններ[խմբագրել | խմբագրել կոդը]

  • Jakob Ruda (drame, 1901)
  • Za narodov blagor (drame, 1901)
  • Kralj na Betajnovi (drame, 1902)
  • Pohujšanje v dolini šentflorjanski (drame, 1908)
  • Hlapci (drame, 1910)
  • Lepa Vida (drame, 1912)
  • Romantične duše (drame, 1922)

Էսսեներ[խմբագրել | խմբագրել կոդը]

  • Krpanova kobila (1907)
  • Bela krizantema (1910)

Հիշատակը[խմբագրել | խմբագրել կոդը]

Ի հիշատակ անվանի գրողի՝ նրա անունով են կոչվել՝

  • Ցանկարյան պարգև (Cankarjevo priznanje) - դպրոցականների ստեղծագործական աշխատանքների ամենամյա փառատոնի գլխավոր մրցանակը
  • «Ցանկարևա զալոժբա» (Cankarjeva založba) — Սլովենիայի խոշորագույն հրատարակչությունը
  • «Ցանկարյան տուն» (Cankarjev dom) — Լյուբլյանայի մշակութային ամենամեծ կենտրոնը
  • Վրհնիկայի մշակույթի տունը (Cankarjev dom Vrhnika)
  • Լյուբլանայի ուսանողական թաղամասը (Dijaški dom Ivana Cankarja)
  • Վրհնիկայի գրադարանը (Cankarjeva knjižnica Vrhnika)
  • Ցանկարի անունը կրող փողոցներ կան Լյուբլյանայում, Ցելեում, Մարիբորում, Կոպերում, Վելենիեում, Նոր Գորիցեում, Ռադովլիցայում և սլովենյան այլ քաղաքներում, դպրոցներ՝ Վրհնիկայում, Տրբովլիեում,Լյուտոմերում

Գրականություն Իվան Ցանկարի մասին[խմբագրել | խմբագրել կոդը]

  • Cankar, Ivan (1968), Bela krizantema, Ljubljana: DZS.
  • Doležal-Jenstrle, Alenka (2003), Mitologizacija ženske v Cankarjevi prozi, Ljubljana: Filozofska fakulteta Univerze v Ljubljani.
  • Dović, Marijan (2006), Cankar kot utemeljitelj profesionalnega pisatelja – umetnika, Ljubljana: Slavistično društvo Slovenije.
  • Gradišnik, Janez (2004), «Spomini na Dejanje», Nova revija (269/270).
  • Hribar, Spomenka (2005), «Slovenska khatarsis», Revija 2000 (174/176): 25–70.
  • Kos, Janko; և այլք: (1982), Slovenska književnost, Ljubljana: Cankarjeva založba.
  • Kos, Janko (1983), Pregled slovenskega slovstva, Ljubljana: DZS.
  • Kos, Janko, Pregled slovenske književnosti.
  • Košiček, Marijan (2001), Ženska in ljubezen v očeh Ivana Cankarja, Ljubljana: Tangram.
  • Pirjevec, Dušan (1964), Ivan Cankar in evropska literatura, Ljubljana: Cankarjeva založba.
  • Puhar, Alenka (1982), Prvotno besedilo življenja, Zagreb: Globus.
  • Vidmar, Josip (1962), Drobni eseji, Maribor: Obzorja.
  • Žižek, Slavoj (1987), Jezik, ideologija, Slovenci, Ljubljana: Delavska enotnost.
  • Zver, Milan (1996), Sto let socialdemokracije na Slovenskem, Ljubljana: Nova obzorja.
  • Izidor Cankar, Preface to "Ivan Cankar, Zbrani spisi" (Ljubljana: Blasnikova tiskarna, 1937)
  • France Bernik, Ivan Cankar: monografska študija (LJubljana: Cankarjeva založba, 1987)
  • rnaldo Bressan, Le avventure della parola: saggi sloveni e triestini (Milan: Il saggiatore, 1985)
  • Andrej Inkret, Romantične duše: razmišljanja ob dramatiki Ivana Cankarja (Ljubljana: Prosvetni servis, 1966)
  • Dušan Kermauner, Ivan Cankar in slovenska politika leta 1918 (Ljubljana: Cankarjeva založba, 1968)
  • Taras Kermauner, Dolina i nebo: eseji o Cankaru (Belgrade: Vuk Karadžić, 1979)
  • Alojz Kraigher, Ivan Cankar: študije o njegovem delu in življenju, spomini nanj (Ljubljana: Cankarjeva založba, 1954)
  • Matevž Kos, Cankar in Nietzsche (Ljubljana: društvo za primerjalno književnost, 2001)
  • Primož Kozak, Temeljni konflikti Cankarjevih dram (Ljubljana: Cankarjeva založba, 1980)
  • Filip Kumbatovič Kalan]], Trois précurseurs du théǎtre contemporain en Yougoslavie: Branislav Nušić, Ivan Cankar, Miroslav Krleža (Paris: Centre national de la recherche scientifique, 1963)
  • Marija Mitrović, Cankar in kritika (Koper: Lipa, 1976)
  • Boris Paternu, Ivan Cankar in slovenska literarna tradicija (Ljubljana: Slavistično društvo Slovenije, 1969)
  • Dušan Pirjevec Ahac, Hlapci, heroji, ljudje (Ljubljana: Cankarjeva založba, 1968)
  • Jože Pogačnik, Ivan Cankar und Oton Župančič (Munich: Selbstverlag der Südosteuropa-Gesellschaft, 1991)
  • Dimitrij Rupel, Svobodne besede : od Prešerna do Cankarja: sociološka študija o slovenskem leposlovju kot glasniku in pobudniku (Koper: Lipa, 1976)
  • Anton Slodnjak, Ivan Cankar in Slovene and world literature (London: Modern Humanities Research Association for the School of Slavonic and East European Studies, 1981)
  • Miran Štuhec, Esejistika Ivana Cankarja (Ljubljana: Slavistično društvo Slovenije, 2006)
  • Josip Vidmar, Ivan Cankar (Ljubljana: Državna založba Slovenije, 1969)
  • Božo Vodušek, Ivan Cankar (Ljubljana: Hram, 1937)
  • Dimitrije Vučenov, Ivan Cankar (Belgrade: Rad, 1962)
  • Boris Ziherl, Ivan Cankar i njegovo doba (Belgrade: Prosveta, 1949)

Ծանոթագրություններ[խմբագրել | խմբագրել կոդը]

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 Բրոքհաուզի հանրագիտարան (գերմ.) / Hrsg.: Bibliographisches Institut & F. A. Brockhaus, Wissen Media Verlag
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 Proleksis enciklopedija, Opća i nacionalna enciklopedija (хорв.) — 2009.
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 3,6 3,7 Slovenska biografija (словен.)Znanstvenoraziskovalni center Slovenske akademije znanosti in umetnosti. — ISSN 2350-5370
  4. 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 4,6 4,7 4,8 Цанкар Иван // Большая советская энциклопедия (ռուս.): [в 30 т.] / под ред. А. М. Прохоров — 3-е изд. — М.: Советская энциклопедия, 1969.
  5. Ivan Cankar Brittanica. Consultado el 25 de febrero de 2018.
  6. Pirjevec 1964
  7. |apellido= Cankar|nombre= Ivan|enlaceautor= |título= Ivan Cankar in Mohorjeva|url= |fechaacceso=25 de febrero de 2018 |idioma= |otros= |edición= |año= 1989|editor= |editorial= Mohorjeva Zal|ubicación=Eslovenia |isbn= 978-3850131339|capítulo= |páginas= |cita=}}
  8. |apellido= Pokorn|nombre= Nike|enlaceautor= |título= Challenging the Traditional Axioms: Translation into a non-mother tongue|url= |fechaacceso=25 de febrero de 2018 |idioma= |otros= |edición= |año= 2005|editor= |editorial= John Benjamins Publishing|ubicación=|isbn= 9789027294531|capítulo= |páginas= |cita=}}

Արտաքին հղումներ[խմբագրել | խմբագրել կոդը]