Իվան Ցանկար
Իվան Ցանկար | |
---|---|
Ծնվել է | մայիսի 10, 1876[1][2][3] |
Ծննդավայր | Vrhnika, Կրայնա դքսություն, Ավստրո-Հունգարիա[4][3] |
Վախճանվել է | դեկտեմբերի 11, 1918[4][1][2][…] (42 տարեկան) |
Վախճանի վայր | Լյուբլյանա, Սերբերի, խորվաթների և սլովակների թագավորություն[4][3] |
Գերեզման | Ժալե գերեզմանոց[5] |
Մասնագիտություն | բանաստեղծ, գրող, վիպասան, քաղաքական գործիչ, ակնարկագիր, դրամատուրգ և արձակագիր |
Լեզու | սլովեներեն |
Քաղաքացիություն | Ցիսլեյտանիա |
Ժանրեր | պոեզիա, վիպակ, ակնարկ և Նովել |
Ներշնչվել է
| |
Ivan Cankar Վիքիպահեստում |
Իվան Ցանկար (սլովեներեն՝ Ivan Cankar pronunciación , մայիսի 10, 1876[1][2][3], Vrhnika, Կրայնա դքսություն, Ավստրո-Հունգարիա[4][3] - դեկտեմբերի 11, 1918[4][1][2][…], Լյուբլյանա, Սերբերի, խորվաթների և սլովակների թագավորություն[4][3]), սլովեն բանաստեղծ, արձակագիր, թատերագիր, էսսեիստ[6], հասարակական-քաղաքական ակտիվիստ։ Օտոն Ժուպանչիչի, Դրագոտին Կիտտեի և Յոսիպ Մուռնի հետ մեկտեղ համարվում է մոդեռնիզմի սկզբնավորողը սլովենական գրականության մեջ։ Ուսումնասիրողներից շատերը Ցանկարին համարում են նաև սլովեներեն ստեղծագործած մեծագույն գրողը և հաճախ նրան համեմատում են Ֆրանց Կաֆկայի ու Ջեյմս Ջոյսի հետ[7]։
Կենսագրություն
[խմբագրել | խմբագրել կոդը]Դեռևս Լյուբլյանայի դպրոցում սովորելու տարիներին Ցանկարը հրապուրվել է գրականությամբ, գրական առաջին փորձերը կատարել (դրանք բանաստեղծություններ էին և քնարաշունչ շարադրություններ)։ Դպրոցն ավարտելուց հետո մեկնել է Վիեննա՝ ուսումը շարունակելու և չնայած ծնողներին խոստացել էր, որ տեխնիկական մասնագիտացում կընտրի, ընդունվել է սլավոնագիտության բաժինը (թեև դա էլ չի ավարտել)[8]։
1897 թվականի ամռանը վերադարձել է Լյուբլյանա, որտեղ մի քանի ամիս անց մահացել է նրա մայրը։ 1907-ին Ցանկարը խորհրդարանի պատգամավոչության թեկնածու է առաջադրվել սոցիա-դեմոկրատների ցուցակով։ 1908-1909 թվականներին ապրել է Վիեննայում, աշխատել որպես անկախ գրող։ Առաջին համաշխարհային պատերազմն սկսվելուց որոշ ժամանակ անց նա ձերբակալվել է ու բանտ նետվել՝ Ավստրո-Հունգարիայի իշխանությունների վարած քաղաքականությանն ընդիմանալու պատճառով[9]։
Ստեղծագործությունների մասին
[խմբագրել | խմբագրել կոդը]Իվան Ցանկարը հեղինակել է շուրջ երեք տասնյակ գիրք, որոնցում անդրադարձել է 20-րդ դարի սկզբին սլովենական հասարակությանը հուզած ազգային, հասարակական, բարոյական հիմնախնդիրների։ Նրա երկերից Սլովենիայում լայնորեն հայտնի ու սիրված են հատկապես Hlapci («Ճորտերը») թատերգությունը, Pohujšanje v dolini Šentflorijanski («Սուրբբ Ֆլորիանի հովտի սկանդալը») երգիծավեպը և Na klancu («Բլրակի վրա») վեպը։ Սլովեն և եվրոպացի գրականագետները նրա գրական ժառանգության մեջ չափազանց կարևորում են նաև մանրապատումներն ու պատմվածքները, որոնք, գրված լինելով սիմվոլիզմի, մոդեռնիզմի ու էքսպրեսիոնիզմի տարրերի տպավորիչ միահյուսումով, աչքի են ընկնում խոր ինքնատիպությամբ։
Երկեր
[խմբագրել | խմբագրել կոդը]Պոեզիա
[խմբագրել | խմբագրել կոդը]- Erotika (recueil, 1899
Արձակ
[խմբագրել | խմբագրել կոդը]- Vinjete (récits, 1899)
- Knjiga za lahkomiselne ljudi (nouvelles, 1901)
- Tujci (roman, 1901)
- Na klancu (roman) (1902)
- Ob zori (nouvelles, 1903)
- Življenje in smrt Petra Novljana (conte, 1903)
- Gospa Judit (conte, 1904)
- Hiša Marije pomočnice (roman, 1904)
- Križ na gori (roman, 1904)
- Potepuh Marko in kralj Matjaž (conte, 1905)
- V mesečini (nouvelles, 1905)
- Martin Kačur (roman, 1906)
- Nina (roman, 1906)
- Smrt in pogreb Jakoba Nesreče (conte, 1906)
- Aleš iz Razora (conte, 1907)
- Hlapec Jernej in njegova pravica (conte, 1907)
- Novo življenje (roman, 1908)
- Zgodbe iz doline šentflorjanske (1908)
- Kurent (conte, 1909)
- Sosed Luka (nouvelle, 1909)
- Za križem (nouvelles, 1909)
- Troje povesti (contes, 1911)
- Volja in moč (nouvelles, 1911)
- Milan in Milena (roman, 1913)
- Podobe iz sanj (récits, 1920)
- Mimo življenja (nouvelles, 1920)
- Moje življenje (récits, 1920)
- Grešnik Lenart (conte, 1921)
- Pages choisies, Ljubljana, 1931, trad S. et J. Jeras
Թատերգություններ
[խմբագրել | խմբագրել կոդը]- Jakob Ruda (drame, 1901)
- Za narodov blagor (drame, 1901)
- Kralj na Betajnovi (drame, 1902)
- Pohujšanje v dolini šentflorjanski (drame, 1908)
- Hlapci (drame, 1910)
- Lepa Vida (drame, 1912)
- Romantične duše (drame, 1922)
Էսսեներ
[խմբագրել | խմբագրել կոդը]Հիշատակը
[խմբագրել | խմբագրել կոդը]Ի հիշատակ անվանի գրողի՝ նրա անունով են կոչվել՝
- Ցանկարյան պարգև (Cankarjevo priznanje) - դպրոցականների ստեղծագործական աշխատանքների ամենամյա փառատոնի գլխավոր մրցանակը
- «Ցանկարևա զալոժբա» (Cankarjeva založba) — Սլովենիայի խոշորագույն հրատարակչությունը
- «Ցանկարյան տուն» (Cankarjev dom) — Լյուբլյանայի մշակութային ամենամեծ կենտրոնը
- Վրհնիկայի մշակույթի տունը (Cankarjev dom Vrhnika)
- Լյուբլանայի ուսանողական թաղամասը (Dijaški dom Ivana Cankarja)
- Վրհնիկայի գրադարանը (Cankarjeva knjižnica Vrhnika)
- Ցանկարի անունը կրող փողոցներ կան Լյուբլյանայում, Ցելեում, Մարիբորում, Կոպերում, Վելենիեում, Նոր Գորիցեում, Ռադովլիցայում և սլովենյան այլ քաղաքներում, դպրոցներ՝ Վրհնիկայում, Տրբովլիեում,Լյուտոմերում
Գրականություն Իվան Ցանկարի մասին
[խմբագրել | խմբագրել կոդը]- Cankar, Ivan (1968), Bela krizantema, Ljubljana: DZS.
- Doležal-Jenstrle, Alenka (2003), Mitologizacija ženske v Cankarjevi prozi, Ljubljana: Filozofska fakulteta Univerze v Ljubljani.
- Dović, Marijan (2006), Cankar kot utemeljitelj profesionalnega pisatelja – umetnika, Ljubljana: Slavistično društvo Slovenije.
- Gradišnik, Janez (2004), «Spomini na Dejanje», Nova revija (269/270).
- Hribar, Spomenka (2005), «Slovenska khatarsis», Revija 2000 (174/176): 25–70.
- Kos, Janko; և այլք: (1982), Slovenska književnost, Ljubljana: Cankarjeva založba.
- Kos, Janko (1983), Pregled slovenskega slovstva, Ljubljana: DZS.
- Kos, Janko, Pregled slovenske književnosti.
- Košiček, Marijan (2001), Ženska in ljubezen v očeh Ivana Cankarja, Ljubljana: Tangram.
- Pirjevec, Dušan (1964), Ivan Cankar in evropska literatura, Ljubljana: Cankarjeva založba.
- Puhar, Alenka (1982), Prvotno besedilo življenja, Zagreb: Globus.
- Vidmar, Josip (1962), Drobni eseji, Maribor: Obzorja.
- Žižek, Slavoj (1987), Jezik, ideologija, Slovenci, Ljubljana: Delavska enotnost.
- Zver, Milan (1996), Sto let socialdemokracije na Slovenskem, Ljubljana: Nova obzorja.
- Izidor Cankar, Preface to "Ivan Cankar, Zbrani spisi" (Ljubljana: Blasnikova tiskarna, 1937)
- France Bernik, Ivan Cankar: monografska študija (LJubljana: Cankarjeva založba, 1987)
- rnaldo Bressan, Le avventure della parola: saggi sloveni e triestini (Milan: Il saggiatore, 1985)
- Andrej Inkret, Romantične duše: razmišljanja ob dramatiki Ivana Cankarja (Ljubljana: Prosvetni servis, 1966)
- Dušan Kermauner, Ivan Cankar in slovenska politika leta 1918 (Ljubljana: Cankarjeva založba, 1968)
- Taras Kermauner, Dolina i nebo: eseji o Cankaru (Belgrade: Vuk Karadžić, 1979)
- Alojz Kraigher, Ivan Cankar: študije o njegovem delu in življenju, spomini nanj (Ljubljana: Cankarjeva založba, 1954)
- Matevž Kos, Cankar in Nietzsche (Ljubljana: društvo za primerjalno književnost, 2001)
- Primož Kozak, Temeljni konflikti Cankarjevih dram (Ljubljana: Cankarjeva založba, 1980)
- Filip Kumbatovič Kalan]], Trois précurseurs du théǎtre contemporain en Yougoslavie: Branislav Nušić, Ivan Cankar, Miroslav Krleža (Paris: Centre national de la recherche scientifique, 1963)
- Marija Mitrović, Cankar in kritika (Koper: Lipa, 1976)
- Boris Paternu, Ivan Cankar in slovenska literarna tradicija (Ljubljana: Slavistično društvo Slovenije, 1969)
- Dušan Pirjevec Ahac, Hlapci, heroji, ljudje (Ljubljana: Cankarjeva založba, 1968)
- Jože Pogačnik, Ivan Cankar und Oton Župančič (Munich: Selbstverlag der Südosteuropa-Gesellschaft, 1991)
- Dimitrij Rupel, Svobodne besede : od Prešerna do Cankarja: sociološka študija o slovenskem leposlovju kot glasniku in pobudniku (Koper: Lipa, 1976)
- Anton Slodnjak, Ivan Cankar in Slovene and world literature (London: Modern Humanities Research Association for the School of Slavonic and East European Studies, 1981)
- Miran Štuhec, Esejistika Ivana Cankarja (Ljubljana: Slavistično društvo Slovenije, 2006)
- Josip Vidmar, Ivan Cankar (Ljubljana: Državna založba Slovenije, 1969)
- Božo Vodušek, Ivan Cankar (Ljubljana: Hram, 1937)
- Dimitrije Vučenov, Ivan Cankar (Belgrade: Rad, 1962)
- Boris Ziherl, Ivan Cankar i njegovo doba (Belgrade: Prosveta, 1949)
Ծանոթագրություններ
[խմբագրել | խմբագրել կոդը]- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 Բրոքհաուզի հանրագիտարան (գերմ.)
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 Proleksis enciklopedija, Opća i nacionalna enciklopedija (хорв.) — 2009.
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 3,6 3,7 Slovenska biografija (словен.) — Znanstvenoraziskovalni center Slovenske akademije znanosti in umetnosti. — ISSN 2350-5370
- ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 4,6 4,7 4,8 Цанкар Иван // Большая советская энциклопедия (ռուս.): [в 30 т.] / под ред. А. М. Прохорова — 3-е изд. — М.: Советская энциклопедия, 1969.
- ↑ Find A Grave — 1996.
- ↑ Ivan Cankar Brittanica. Consultado el 25 de febrero de 2018.
- ↑ Pirjevec 1964
- ↑ |apellido= Cankar|nombre= Ivan|enlaceautor= |título= Ivan Cankar in Mohorjeva|url= |fechaacceso=25 de febrero de 2018 |idioma= |otros= |edición= |año= 1989|editor= |editorial= Mohorjeva Zal|ubicación=Eslovenia |isbn= 978-3850131339|capítulo= |páginas= |cita=}}
- ↑ |apellido= Pokorn|nombre= Nike|enlaceautor= |título= Challenging the Traditional Axioms: Translation into a non-mother tongue|url= |fechaacceso=25 de febrero de 2018 |idioma= |otros= |edición= |año= 2005|editor= |editorial= John Benjamins Publishing|ubicación=|isbn= 9789027294531|capítulo= |páginas= |cita=}}
Արտաքին հղումներ
[խմբագրել | խմբագրել կոդը]- Ivan Cankarի գործերը Գուտենբերգ նախագծում
- Cankarjeva literarna pot
- Le Valet Barthélemy et son droit, en ligne sur la Bibliothèque russe et slave
Վիքիպահեստն ունի նյութեր, որոնք վերաբերում են «Իվան Ցանկար» հոդվածին։ |
|