Մարկետա Լազարովա (ֆիլմ)
«Մարկետա Լազարովա» (չեխ․՝ Marketa Lazarová) , 1967 թվականին չեխ կինոռեժիսոր Ֆրանտիշեկ Վլաչիլի նկարահանած չեխոսլովակյան պատմական դրամա-ֆիլմ, որի հիմքում ընկած է չեխ արձակագիր, թատերագիր, կինոռեժիսոր Վլադիսլավ Վանչուրայի նույնանուն վեպը։ Գրական այդ երկն իր հերթին հիմնված է չեխական մի հին ավադազրույցի վրա[4]։ Դա պատմություն է կալվածատիրոջ դստեր՝ Մարգարիտա (Մարկետա) Լազարովայի մասին, ում առևանգում է ավազակությամբ զբաղվող մանր կալվածատերերի ընտանեկան խումբը, և աղջիկը դառնում է ավազակներից մեկի սիրուհին։
«Մարկետա Լազարովա»-ն 1998 թվականին կինոքննադատների և հրապարակախոսների շրջանում անցկացված հարցման արդյունքներով ճանաչվել է բոլոր ժամանակների չեխական լավագույն ֆիլմ[5][6][7]։
Նախապատրաստական աշխատանքների վրա ծախսվել է շուրջ երեք տարի։ Նկարահանումներն սկսվել են 1965 թվականին, ավարտվել 1967 թվականին[8][9]՝ տևելով 548 օր։ Ֆիլմի նկարահանման համար նախատեսված բյուջեն գրեթե կրկնակի գերազանցվել է. յոթ միլիոնի փոխարեն ծախսվել է 13 միլիոն կրոն։
2012 թվականին Criterion Collection ընկերությունը վերաթողարկել է կինոնկարը Blu-ray և DVD տարբերակներով[10]։
Պարգևներ
[խմբագրել | խմբագրել կոդը]- 1968 Մար դել Պլատայի միջազգային կինոփառատոն
- հատուկ մրցանակ — Ֆրանտիշեկ Վլաչիլին[11]
- 1968 Էդինբուրգի միջազգային կինոփառատոնի պարգև (Շոտլանդիա, Edinburgh International Film Festival):
- պատվո դիպլոմ[12]
- 1994 Կառլովի Վարիի միջազգային կինոփառատոն (Չեխիա).
- կինոքննադատների մրցանակ բոլոր ժամանակների չեխական լավագույն ֆիլմին[13]
Ծանոթագրություններ
[խմբագրել | խմբագրել կոդը]- 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 ČSFD (չեխերեն) — 2001.
- 1 2 3 4 5 6 7 8 Directory of World Cinema: East Europe — 2011. — P. 89.
- ↑ https://www.visittrebic.eu/trebic-ve-filmu/
- ↑ Marketa Lazarová
{{citation}}: Unknown parameter|acessodata=ignored (|access-date=suggested) (օգնություն); Unknown parameter|língua=ignored (օգնություն) - ↑ «5. ledna 2015». Nostalghia. Վերցված է 2015 թ․ օգոստոսի 17-ին.
- ↑ «Markéta Lazarová - Zajímavosti». CSFD.cz. Վերցված է 2015 թ․ օգոստոսի 17-ին.
- ↑ Citar web|url=https://web.archive.org/web/19991002160851/http://www.uh.cz/p100/p100/anketa.htm|titulo=PROJEKT 100 - Top 10|data=1999-10-02|acessodata=2017-04-18|língua=tcheco
- ↑ Marketa Lazarová (1967) | Zajímavosti
{{citation}}: Unknown parameter|acessodata=ignored (|access-date=suggested) (օգնություն) - ↑ Citar web|url=http://nostalghia.cz/webs/vlacil/index08.php|titulo=Nostalghia.cz(չաշխատող հղում) - František Vláčil|acessodata=2017-04-18|obra=nostalghia.cz|língua=tcheco
- ↑ Citar web|url=https://www.criterion.com/films/27876-marketa-lazarova|titulo=Marketa Lazarová|acessodata=2017-04-18|obra=The Criterion Collection
- ↑ Міжнародний кінофестиваль у Мар-дель-Плата 1968 ecured.cu (իսպ.)
- ↑ Маркета Лазарова filmovyprehled.cz (չեխ.)
- ↑ Карлові Вари aic.sk 30.06.2011 (անգլ.)
Գրականություն
[խմբագրել | խմբագրել կոդը]- Petr Gajdošík - Marketa Lazarová. Studie a dokumenty, 2009, Casablanca, Praga, cs,ISBN = 978-80-87292-00-6
- https://www.criterion.com/current/posts/2809-cinema-of-the-wolf-the-mystery-of-marketa-lazarov|titolo= Cinema of the Wolf: The Mystery of Marketa Lazarová: autore= Tom Gunning
- Darina Křivánková - Markéta Lazarova
- František Pavlíček - Marketa Lazarova. Filmový epos, který volně zpracoval podle motivů Obrazů z dějin národa českého V. Vančury a stejnojmenného románu Marketa Lazarová F. Pavlíček a F. Vláčil|anno= 1998|editore= Sdružen přátel odborného filmového tisku, Praga, cs|ISBN =80-7004-093-9
- Il cavalier bandito e la sposa del cielo (Markéta Lazarová):autore= Vladislav Vančura, traduttore= E. Dell'Anna Ciancia e A. Mura, 1997, Adelphi, Milano, annooriginale= 1931, ISBN = 978-88-459-1223-8
Արտաքին հղումներ
[խմբագրել | խմբագրել կոդը]- «Маркета Лазарова» на Internet Movie Database
- Մարկետա Լազարովա (ֆիլմ)(անգլ.) ֆիլմը Rotten Tomatoes կայքում
- Marketa Lazarová(չաշխատող հղում) at České filmové nebe (in Czech)
- «Marketa Lazarová»(անգլ.) ֆիլմը allmovie կայքում:
- Cinema of the Wolf: The Mystery of Marketa Lazarová an essay by Tom Gunning at the Criterion Collection
| ||||||