Բեռնար Ստիգլեր
Բեռնար Ստիգլեր ֆր.՝ Bernard Stiegler | |
---|---|
Ծնվել է | ապրիլի 1, 1952[1][2] |
Ծննդավայր | Villebon-sur-Yvette, Սենա և Ուազա, Ֆրանսիա[1] |
Մահացել է | օգոստոսի 5, 2020[1][3] (68 տարեկան) |
Մահվան վայր | Épineuil-le-Fleuriel, Շեր, Ֆրանսիա[4][1] |
Քաղաքացիություն | Ֆրանսիա |
Կրթություն | Հասարակական գիտությունների բարձրագույն դպրոց և University Toulouse - Jean Jaurès? |
Ազդվել է | Gilbert Simondon?, Ժակ Դերիդա, Էդմունդ Հուսերլ, André Leroi-Gourhan?, Ժիլ Դելյոզ, Gérard Granel?, Պլատոն, Արիստոտել, Զիգմունդ Ֆրոյդ, Մարտին Հայդեգեր, Ֆրիդրիխ Նիցշե և Պոլ Վալերի |
Երկեր | Technics and Time?, Aimer, s'aimer, nous aimer : du 11 septembre au 21 avril?, Symbolic misery? և Réenchanter le monde : la valeur esprit contre le populisme industriel? |
Մասնագիտություն | փիլիսոփա |
Աշխատավայր | Գոլդսմիթի համալսարան |
Զբաղեցրած պաշտոններ | տնօրեն |
Պարգևներ և մրցանակներ | |
Երեխաներ | Barbara Stiegler? |
Bernard Stiegler Վիքիպահեստում |
Բեռնար Ստիգլեր (ապրիլի 1, 1952[1][2], Villebon-sur-Yvette, Սենա և Ուազա, Ֆրանսիա[1] - օգոստոսի 5, 2020[1][3], Épineuil-le-Fleuriel, Շեր, Ֆրանսիա[4][1])[6], ֆրանսիացի փիլիսոփա և մարդաբան, Պոմպիդու կենտրոնի հետազոտությունների և նորարարությունների ինստիտուտի տնօրեն, Ars Industrialis քաղաքական և մշակութային ասոցիացիայի հիմնադիր։ Համարվում է 21-րդ դարի ամենաազդեցիկ փիլիսոփաներից մեկը[7]։ Ստիգլերը զարգացնում է Ժ․ Դերրիդաի ապամոնտաժման տեսությունները, Զ. Ֆրոյդի պրոթեզների տեսությունը, Մ. Հայդեգերի ֆենոմենոլոգիան և Ա. Լերոյ-Գուրանի մարդաբանությունը։
Կենսագրություն[խմբագրել | խմբագրել կոդը]
Բեռնար Սթիգլերը ծնվել է 1952 թվականի ապրիլի 1-ին Ֆրանսիայում, երիտասարդ տարիներին դատապարտվել է բանկի զինված կողոպուտի համար և մի քանի տարի անցկացրել բանտում, որտեղ հետաքրքրվել է փիլիսոփայությամբ[8]։ 1992 թվականին Ժակ Դերիդի ղեկավարությամբ ստացել է դոկտորի կոչում հասարակական գիտությունների բարձրագույն դպրոցում։ 1994 թվականին հրատարակել է իր առանցքային աշխատությունը ՝ «Տեխնիկան և ժամանակը» տրակտատի առաջին հատորը։ Երկրորդ և երրորդ հատորները լույս են տեսել 1996 և 2001 թվականներին։
2005 թվականին հիմնադրել է ArsIndustrialis քաղաքական և մշակութային ասոցիացիան, իսկ 2010 թվականին ՝ փիլիսոփայական դպրոցը pharmakon.fr[9] հայերեն։ Էպինեուս-Լե-Ֆլերիել։
2006 թվականից Պոմպիդու կենտրոնի հետազոտությունների և նորարարությունների ինստիտուտի հիմնադիր և ղեկավար։
2012 թվականին եկել է Ռուսաստան, մասնակցել «Արվեստը որպես սերունդների կապ»[10] կլոր սեղանին ՝ Սանկտ Պետերբուրգի «Պրո Արտե» հիմնադրամի աջակցությամբ։
Փիլիսոփան զբաղվում է ոչ միայն տեսական, այլև գործնական ըմբռնումով թվայնացման ազդեցությունը հասարակության զարգացման վրա։ Սթիգլերը կարծում է, որ մարդը, ժամանակը, հիշողությունը և պատմությունը ծագում են միայն առաջին տեխնոլոգիաների զարգացման հետ։
Ամուսնացած էր, ուներ չորս երեխա․ Դուստրը ՝ Բարբարա Սթիգլերը, նույնպես փիլիսոփա է։
Մահացել է 2020 թվականի օգոստոսի 5-ին Էպին-Լե-Ֆլերյելում, 68 տարեկան հասակում։
Մատենագրություն[խմբագրել | խմբագրել կոդը]
Ռուսերեն թարգմանված հոդվածներ․
- Եղեք զգոն․(«Լականալիա» թիվ 11. 2012)
- Բանականությունն ու հիմարությունը թվային դարաշրջանում․ («Լոգոս» թիվ 3 (93). 2013)
- Վերացված անհատ․ Մշակույթի անհարմարությունը մտավոր և սոցիալական ապաինդիվացիայի դարաշրջանում («Լականալիա» թիվ 23. 2017)+
- Ընթերցանության ժամանակը և հիշողության նոր գործիքները («Լականալիա» թիվ 32. 2019)
- Լուսավորության ոգին փիլիսոփայական ճարտարագիտության դարաշրջանում («Գեղարվեստական ամսագիր» թիվ 106. 2018)
Ընտրված մատենագիտություն Բեռնար Ստիգլերի մասին ռուսերեն
Մազին Վ․Ա․ ազդեցության մեքենա-Մ․ Գայդարի ինստիտուտի Հրատարակչություն, 2018. — 256 էջ․- (շարք «Լոգոս ամսագրի Գրադարան»)․ - ISBN 978-5-93255-516-3)
Աշխատությունները ֆրանսերեն լեզվով․
- (1994) La technique et le temps. Tome 1, La faute d’Epiméthée. ISBN 2-7186-0440-9
- (1996) Échographies de la télévision. Entretiens filmés (with Jacques Derrida). ISBN 2-7186-0480-8
- (1996) La technique et le temps. Tome 2, La désorientation. ISBN 2-7186-0468-9
- (2001) La technique et le temps. Tome 3, Le temps du cinéma et la question du mal-être. ISBN 2-7186-0563-4
- (2003) Aimer, s’aimer, nous aimer. Du 11 septembre au 21 avril. ISBN 2-7186-0629-0
- (2003) Passer à l’acte. ISBN 2-7186-0616-9
- (2004) Mécréance et Discrédit. Tome 1, La décadence des démocraties industrielles. ISBN 2-7186-0660-6
- (2004) Philosopher par accident. Entretiens avec Elie During. ISBN 2-7186-0648-7
- (2004) De la misère symbolique. Tome 2, La Catastrophè du sensible. ISBN 2-7186-0634-7
- (2004) De la misère symbolique. Tome 1, L'époque hyperindustrielle. ISBN 2-7186-0635-5
- (2005) L’attente de l’inattendu. ISBN 2-9700474-8-9
- (2005) Constituer l’Europe. Tome 2, Le motif européen. ISBN 2-7186-0690-8
- (2005) Constituer l’Europe. Tome 1, Dans un monde sans vergogne. ISBN 2-7186-0689-4
- (2006) Réenchanter le monde. La valeur esprit contre le populisme industriel (with Marc Crépon, George Collins & Catherine Perret). ISBN 2-08-210585-7
- (2006) La télécratie contre la Démocratie. ISBN 2-08-210569-5
- (2006) Le théâtre, le peuple, la passion (with Jean-Christophe Bailly & Denis Guénoun). ISBN 2-84681-170-9
- (2006) Des pieds et des mains. Petite conférence sur l’homme et son désir de grandir. ISBN 2-227-47566-8
- (2006) Mécréance et Discrédit. Tome 3, L’esprit perdu du capitalisme. ISBN 2-7186-0715-7
- (2006) Mécréance et Discrédit. Tome 2, Les sociétés incontrolables d’individus désaffectés. ISBN 2-7186-0706-8
- (2007) Avril-22. Ceux qui préfèrent ne pas (with Alain Jugnon, Alain Badiou & Michel Surya). ISBN 2-916492-31-3
- (2007) De la démocratie participative. Fondements et limites (with Marc Crépon). ISBN 2-7555-0033-6
- (2008) Prendre Soin. Tome 1, De la jeunesse et des générations. ISBN 2-08-120736-2
- (2008) Economie de l’hypermatériel et psychopouvoir. ISBN 2-84205-945-X
- (2009) Faut-il interdire les écrans aux enfants? (with Serge Tisseron). ISBN 2-918414-12-3
- (2009) Pour en Finir avec la Mécroissance. ISBN 2-08-122492-5
- (2009) Pour une nouvelle critique de l'économie politique ISBN 2-7186-0797-1
- (2010) Ce qui fait que la vie vaut la peine d'être vécue. De la pharmacologie. ISBN 2-08-122035-0
- (2012) L'école, le numérique et la société qui vient (with Philippe Meirieu & Denis Kambouchner). ISBN 2-7555-0644-X
- (2012) Etats de choc. Bêtise et savoir au XXIe siècle. ISBN 2-7555-0645-8 (2013) Pharmacologie du Front national. ISBN 978-2-08-128461-6
- (2015) La société automatique. Tome 1, L’avenir du travail. ISBN 2-2136-8565-7.
- (2015) L’emploi est mort, vive le travail! (with Ariel Kyrou). ISBN 978-2-75550-746-1.
- (2016) Dans la disruption. Comment ne pas devenir fou?
- (2018) Qu’appelle-t-on panser? 1. L’immense régression
- (2020) Qu’appelle-t-on panser? 2. La leçon de Greta Thunberg
- (2020) Bifurquer: Il n-y a pas d’alternative (with the Collectif Internation)
Աշխատություններ անգլերեն լեզվով․
- (1998) Technics and Time, 1: The Fault of Epimetheus (Stanford: Stanford University Press). ISBN 978-0-8047-3041-9
- (2002) Echographies of Television: Filmed Interviews (Cambridge: Polity Press), with Jacques Derrida. Including Stiegler, «The Discrete Image.» ISBN 0-7456-2036-1
- (2009) Acting Out (Stanford: Stanford University Press). ISBN 0-8047-5869-7
- (2009) Technics and Time, 2: Disorientation (Stanford: Stanford University Press). ISBN 0-8047-3014-8
- (2010) Technics and Time, 3: Cinematic Time and the Question of Malaise (Stanford: Stanford University Press). ISBN 0-8047-6168-X
- (2010) For a New Critique of Political Economy (Cambridge: Polity Press). ISBN 978-0-7456-4804-0
- (2010) Taking Care of Youth and the Generations (Stanford: Stanford University Press). ISBN 0-8047-6273-2
- (2011) The Decadence of Industrial Democracies: Disbelief and Discredit, 1 (Cambridge: Polity Press). ISBN 0-7456-4810-X
- (2013) Uncontrollable Societies of Disaffected Individuals: Disbelief and Discredit, 2 (Cambridge: Polity Press). ISBN 0-7456-4812-6
- (2013) What Makes Life Worth Living: On Pharmacology (Cambridge: Polity Press). ISBN 978-0-7456-6271-8
- (2014) The Lost Spirit of Capitalism: Disbelief and Discredit, 3 (Cambridge: Polity Press). ISBN 978-0-7456-4814-9
- (2014) The Re-Enchantment of the World: The Value of Spirit Against Industrial Populism (London and New York: Bloomsbury). ISBN 978-1-4411-6925-9
- (2014) Symbolic Misery, Volume 1: The Hyper-Industrial Epoch (Cambridge: Polity Press). ISBN 978-0-7456-5264-1 (hardcover) ISBN 978-0-7456-5265-8 (paperback)
- (2015) States of Shock: Stupidity and Knowledge in the 21st Century (Cambridge: Polity Press). ISBN 0-7456-6494-6
- (2015) Symbolic Misery, Volume 2: The Catastrophe of the Sensible (Cambridge: Polity Press).
- (2016) Automatic Society, Volume 1: The Future of Work (Cambridge: Polity Press).
- (2017) Philosophising by Accident: Interview with Élie During (Edinburgh: Edinburgh University Press).
- (2018) The Neganthropocene (London: Open Humanities Press).
- (2019) The Age of Disruption: Technology and Madness in Computational Capitalism (Cambridge: Polity Press).
- (2020) Nanjing Lectures 2016—2019 (London: Open Humanities Press).
Ֆիլամագրություն[խմբագրել | խմբագրել կոդը]
«Երազների կազմակերպում» (անգլ. ՝ An Organizations of Dreams), 2009 թվականին Մեծ Բրիտանիայի արտադրության դրամատիկական ֆիլմ, ինքն իր դերում։
Ծանոթագրություններ[խմբագրել | խմբագրել կոդը]
- ↑ 1,00 1,01 1,02 1,03 1,04 1,05 1,06 1,07 1,08 1,09 1,10 Fichier des personnes décédées
- ↑ 2,0 2,1 Who's Who in France (ֆր.) — Paris: 1953. — ISSN 0083-9531; 2275-0908
- ↑ 3,0 3,1 3,2 France C. Disparition - Bernard Stiegler, le grand philosophe français d'Epineuil-le-Fleuriel, est décédé — 2020.
- ↑ 4,0 4,1 4,2 https://www.leberry.fr/epineuil-le-fleuriel-18360/actualites/bernard-stiegler-le-grand-philosophe-francais-d-epineuil-le-fleuriel-est-decede_13821251/
- ↑ http://www.culture.gouv.fr/Nous-connaitre/Organisation/Conseil-de-l-Ordre-des-Arts-et-des-Lettres/Arretes-de-Nominations-dans-l-ordre-des-Arts-et-des-Lettres/Nomination-dans-l-ordre-des-Arts-et-des-Lettres-janvier-2016
- ↑ «Ушёл из жизни французский философ Бернар Стиглер». regnum.ru (ռուսերեն). Վերցված է 2020 թ․ դեկտեմբերի 25-ին.
- ↑ ««Человечество все время регрессирует в сторону глупости», - выдающийся французский философ Бернар Стиглер». Huxleў (ռուսերեն). 2020 թ․ նոյեմբերի 4. Արխիվացված օրիգինալից 2021 թ․ հունվարի 21-ին. Վերցված է 2020 թ․ դեկտեմբերի 21-ին.
- ↑ «Бернар Стиглер: «Искусственный интеллект — это искусственная глупость» | Colta.ru». www.colta.ru. Արխիվացված օրիգինալից 2021 թ․ հունվարի 19-ին. Վերցված է 2020 թ․ դեկտեմբերի 21-ին.
- ↑ «projet « Pharmakon.fr, Ecole de philosophie d'Epineuil-le-Fleuriel». pharmakon.fr. Արխիվացված օրիգինալից 2020 թ․ դեկտեմբերի 5-ին. Վերցված է 2020 թ․ դեկտեմբերի 25-ին.
- ↑ «25/06: Круглый стол / Толерантность. Искусство как связь поколений | Факультет искусств». www.arts.spbu.ru. Վերցված է 2020 թ․ դեկտեմբերի 22-ին.
Արատաքին հղումներ[խմբագրել | խմբագրել կոդը]
- http://www.arsindustrialis.org/
- http://arsindustrialis.org/bibliographiebiographie
- Статья: Бернар Стиглер. Дух просвещения в эпоху философской инженерии
- Статья: Разум и глупость в цифровую эпоху Արխիվացված 2020-12-01 Wayback Machine
Վիքիպահեստն ունի նյութեր, որոնք վերաբերում են «Բեռնար Ստիգլեր» հոդվածին։ |
|