Պար
Անվան այլ կիրառումների համար տե՛ս՝ Պար (այլ կիրառումներ)
Այս հոդվածն աղբյուրների կարիք ունի։ Դուք կարող եք բարելավել հոդվածը՝ գտնելով բերված տեղեկությունների հաստատումը վստահելի աղբյուրներում և ավելացնելով դրանց հղումները հոդվածին։ Անհիմն հղումները ենթակա են հեռացման։ |
Պար, արվեստի ձև, որն արտահայտվում է մարմնի ռիթմիկ շարժումների միջոցով։ Պարն անբաժան է երաժշտությունից և կատարվում է վերջինիս ուղեկցությամբ։ Պարային ռիթմիկ շարժումները սովորաբար որոշակի դասավորություն են ունենում՝ ստեղծելով կոմպոզիցիա:
Ընդհանուր տեղեկություններ[խմբագրել | խմբագրել կոդը]
Ամենայն հավանականությամբ՝ պարն արվեստներից հնագույնն է, արտահայտում է ամենավաղնջական ժամանակներում մարդու հոգում ծնունդ առած պահանջմունքը՝ մյուս մարդկանց հաղորդելու իր ցնծությունը, վիշտը և հոգին համակած այլ հույզեր՝ իր մարմնի շարժումների միջոցով: Նախնադարյան մարդու կյանքի գրեթե բոլոր իրադարձությունները - ծնունդը, մահը, կռիվը, նոր առաջնորդի ընտրությունը, հիվանդի ապաքինումը և այլն - ուղեկցվել են պարով: Դրանով են արտահայտվել անձրևի, արևի լույսի, բերքառատության, պաշտպանության, ներման համար խնդրանք-աղաչանք-պաղատանքները:
Պարի գլխավոր բնութագրական հատկանիշներն են՝ 1. ռիթմը, 2. պարի «գծապատկերը»՝ պարային կոմպոզիցիայում շարժումների համադրումը, 3. դինամիկան՝ շարժումների թափի ու լարվածության փոփոխությունների հերթագայումը,[1] 4. տեխնիկան: Պարի արտահայտչականության տեսակետից կարևոր դեր է վերապահված նաև դիմախաղին, ձեռքերի, մատների ժեստերին, և, իհարկե, տարազին: Կարևորվում է հատկապես կատարման տեխնիկան՝ մարմնին տիրապետելու աստիճանը և հիմնական պարաքայլերի ու դիրքերի կատարման վարպետությունը: [1].
Պարի բնորոշումը մեծապես կախված է պատմական ու մշակութային ենթատեքստերից: Այսպես. Հևլոք Էլլիսը պարը բնութագրում է իբրև սեռական խթանի (սեքսուալ իմպուլսի) վիրտուոզ զարգացում:[2].
Ամերիկացի պարուսույց Մարթա Գրեհեմը պարը բնորոշել է որպես մարմնի շարժումների միջոցով հոգեկան խոր ապրումների, հույզերի, զգացմունքների ու զգացումների անկեղծ, անմիջական, ազատ արտահայտում: Մարդաբան Ջոն Կեալինոհոմոկուն տվել է հետևյալ բնորոշումը. «պարը էքսպրեսիայի արտահայտման թռուցիկ, անցողիկ եղանակ է, որ իրականացվում է մարմնի շարժումների միջոցով»:[3].
Ժյուլի Շառլոտա վան Կեմպը, ի մի բերելով պարի զանազան բնորոշումներ, տվել է հետևյալ ձևակերպումը.[4] պարը մարդկային շարժում է, որը ձև է ստացել, այսինքն՝ կատարվում է որոշակի ոճով կամ որոշակի կարծրատիպով (շաբլոնով), ունի այնպիսի հատկանիշներ, ինչպիսիք են նրբագեղությունը, վեհաշուքությունը, գեղեցկությունը, ուղեկցվում է երաժշտությամբ կամ ռիթմիկ այլ հնչյուններով, հետապնդում է ինչ-որ բան պատմելու, հաղորդելու, հույզեր, թեմաներ, գաղափարներ արտահայտելու նպատակ, որին կարող են նպաստել մնջախաղը, տարազը, բեմահարդարանքը, բեմական լուսավորությունը ի այլն:
Պարը գոյություն է ունեցել և գոյություն ունի մարդկային բոլոր հասարակությունների մշակութային ավադույթներում: Մարդկության պատմության երկար ու ձիգ ընթացքում պարը անընդհատ փոփոխվել է՝ արտացոլելով մշակութային զարգացումը:
Գոյություն ունեն պարի ձևերի, ոճերի, տեսակների, ժանրերի հսկայական քանակությամբ դրսևորումներ: Այն կիրառվում է որպես ինքնարտահայտման, հասարակական հաղորդակցման, կրոնական ծիսակատարութունների իրականացման, մարզական մրցակցության, ցուցադրական ելույթների՝ արվեստով կատարվող ձև: Պարի դրսևորումներ նկատվում են նաև կենդանական աշխարհում; Օրինակ՝ որոշ թռչնատեսակներ զուգավորման շրջանում երգերը զուգորդում են պարերով: [5].
Պարային ժանրեր և ուղղություններ[խմբագրել | խմբագրել կոդը]
- Դասական
- Ռոմանտիկ
- Ժամանակակից
Լատինաամերիկյան պարեր
Հասթլ
- Հասթլ
Ժամանակակից պարեր
- Քոնթեմփորարի
- Կոնտակտային իմպրովիզացիա
- Բուտո
- Ազատ պար
- Մոդեռն պար
- Ջազզ
Փողոցային պար
- Հիփ-հոփ
- Հաուս
- Քրամփ
- Բրեյք դանս
- Լոքինգ
- Փոփինգ
- Դանսհոլլ
- Դաբստեփ
Տես նաև[խմբագրել | խմբագրել կոդը]
Գրականություն[խմբագրել | խմբագրել կոդը]
- Мислер Николетта. Вначале было тело. — М.: Искусство — XXI век, 2011. — 448 с. — 1750 экз. — ISBN 978-5-98051-076-3
- Карп П. М. Балет и драма. — «Искусство», Ленинградское отд-ние, 1980.
- Ткаченко Т. С. Народный танец. — Искусство, 1954.
- Abra, Allison. "Going to the palais: a social and cultural history of dancing and dance halls in Britain, 1918–1960." Contemporary British History (Sep 2016) 30#3 pp 432–433.
- Blogg, Martin. Dance and the Christian Faith: A Form of Knowing, The Lutterworth Press (2011), 9780718892494
- Carter, A. (1998) The Routledge Dance Studies Reader. Routledge. 0-415-16447-8.
- Cohen, S, J. (1992) Dance As a Theatre Art: Source Readings in Dance History from 1581 to the Present. Princeton Book Co. 0-87127-173-7.
- Daly, A. (2002) Critical Gestures: Writings on Dance and Culture. Wesleyan University Press. 0-8195-6566-0.
- Miller, James, L. (1986) Measures of Wisdom: The Cosmic Dance in Classical and Christian Antiquity, University of Toronto Press. 0-8020-2553-6.
- Marcelle Michel, Isabelle Ginot - La danse au XXe siècle. París, Larousse, 1995 (ISBN 2-04-019984-5).
- Amelie Soyka - Tanzen und tanzen und nichts als tanzen. Tänzerinnen der Moderne von Josephine Baker bis Mary Wigman. AvivA, Berlín, 2004. ISBN 3-932338-22-7.
- Bégin, Carmelle, et Pierre Crépeau. Danseries: portrait de notre culture [i.e., de danse et de la musique à se faire danser au Canada dans sa diversité ethnique selon les diverses origines mondiales]. Hull, Qué.: Musée canadien des civilisations, 1989. 0-660-90288-5
- Roland Huesca, Danse, art et modernité : au mépris des usages. Paris, PUF, Lignes d'art, 2012
- Louis de Cahusac, La Danse ancienne et moderne. La Haye, Jean Neaulme, 1754. Réimpression Paris, Centre national de la danse, 2004 978-2-84321-064-8.
- Jean-Georges Noverre, Lettres sur la danse et sur les ballets. Lyon, Aimé Delaroche, 1760. Nombreuses rééditions.
- Carlo Blasis, Manuel complet de la danse. Paris, Roret, 1830. Réimpression Paris, Léonce Laget, 1980 978-2-85204-082-3.
- Cellarius, La danse des salons. Paris, l'auteur, 1849. Réédition Grenoble, Jérôme Millon, 1993 {{ISBN|2-905614-96
- G. Desrat, Dictionnaire de la danse historique, théorique, pratique et bibliographique. Paris, May et Motteroz, 1895. Réimpression Genève, Slatkine, 1980.
- Gaston Vuillier, La danse. Paris, Hachette, 1898.
- Raoul Charbonnel, La danse. Comment on dansait, comment on danse. Paris, Garnier, 1900.
- Curt Sachs, Histoire de la danse. Paris, Gallimard, 1938.
- Léandre Vaillat, Histoire de la danse. Paris, Plon, 1942.
- Serge Lifar, Traité de danse académique. Paris, Bordas, 1952.
- Georges Arout, La Danse contemporaine. Paris, F. Nathan, 1955.
- Jean-Michel Guilcher, La contredanse et les renouvellements de la danse française. Paris, Mouton, 1969. Réédition Paris, Centre national de la danse, 2003 2-8702-7986-8.
- Jacques Baril, La danse moderne, d'Isadora Duncan à Twyla Tharp. Paris, Vigot, 1977 2-7114-0716-0.
- Paul Bourcier, Histoire de la danse en Occident. Paris, Seuil, 1978 2-0200-4911-2.
- Pierre Legendre, La passion d'être un autre : étude pour la danse. Paris, Seuil, 1978 2-0200-4897-3.
- John Franklin Koenig, La danse contemporaine. Paris, Fayard, 1980 2-2130-0699-7.
- Simonne Voyer, La Danse traditionnelle dans l'Est du Canada: Quadrilles et cotillons, coll. Ethnologie de l'Amérique française. Québec, QC.: Presses de l'Université Laval, 1986. 509 p. N.B.: Ill. et avec des notations musicales et chorégraphiques. 2-7637-7001-0
- Dominique Jamet et Jean-Michel Guy, Les publics de la danse, Ministère de la Culture, Paris, La Documentation française, 1991
- Marie-Françoise Christout, Le ballet occidental. Naissance et métamorphoses. Կաղապար:S2-. Paris, Desjonquères, 1995 2-9042-2787-3.
- Théophile Gautier, Écrits sur la danse. Arles, Actes Sud, 1995 2-7427-0232-6.
- Marcelle Michel, Isabelle Ginot, La danse au Կաղապար:S-. Paris, Larousse, 1995 2-0401-9984-5.
- Philippe Le Moal (dir.), Dictionnaire de la danse. Paris, Larousse, 1999 2-0351-1318-0.
- Laurence Louppe, Poétique de la danse contemporaine. Bruxelles, Contredanse, 1997 2-9301-4602-8.
- Dominique Frétard, La danse contemporaine : danse et non danse. Paris, Cercle d'art, 2004 2-7022-0747-2.
- Nicoeta Popa Blanariu, Quand le geste rompt le silence. La danse et les paradigmes de la communication (en roumain: "Când gestul rupe tãcerea. Dansul si paradigmele comunicãrii"), Iassy, Roumanie, Éditions Fides, collection "Litteratus" (13), 2008, 396 p. 978-9-7389-3021-6.
Ծանոթագրություններ[խմբագրել | խմբագրել կոդը]
- ↑ 1,0 1,1 «ТАНЕЦ»։ Энциклопедия Кольера
- ↑ Havelock Ellis. The Art of Dancing // The Dance of Life. — Houghton Mifflin Company, 1923.
- ↑ John Blacking, Joann W. Kealiinohomoku. The Performing arts: music and dance. — Walter de Gruyter, 1979. — P. 21. — 344 p. — ISBN 9027978700, 9789027978707
- ↑ Julie Charlotte Van Camp։ «Philosophical problems of dance criticism»։ PhD dissertation։ Արխիվացված է օրիգինալից 2011-08-22-ին։ Վերցված է 2009-09-27
- ↑ Биологи: самцы птиц-лирохвостов танцуют в такт брачным песням — Газета. Ru | Новости
Արտաքին հղումներ[խմբագրել | խմբագրել կոդը]
- Chisholm Hugh, ed. (1911)։ «Dance»։ Encyclopædia Britannica (11th ed.)։ Cambridge University Press
- Historic illustrations of dancing from 3300 B.C. to 1911 A.D. from Project Gutenberg
- United States National Museum of Dance and Hall of Fame
- Fédération française de danse
- Site d'information sur les danses
- Confédération Nationale de Danse
- «О смысле танца» Статья М. Волошина
- «Ритуальный танец и миф» Л. П. Морина
- Петровский Л. Правила для благородных общественных танцев, изданные учителем танцеванья при Слободско-украинской гимназии Людовиком Петровским. — Харьков: Тип. университета, 1825. — 145 с.
- Видео-энциклопедия парных танцев
![]() |
Ընթերցե՛ք «պար» բառի բացատրությունը Հայերեն Վիքիբառարանում։ |