Մասնակից:Սարգիս Մարտիրոսյան/Սևագրություն 1

Վիքիպեդիայից՝ ազատ հանրագիտարանից

Ինքնասպանությունը մահ պատճառելու ինքնանպատակ է[1]: Ռիսկի գործոններից են հոգեկան խանգարումները, ինչպիսիք են , երկբևեռ խանգարումները, շիզոֆրենիան ինչպես նաև ալկոհոլիզմը ու բենզոդիազեպինների չարաշահումը[2][3][4], սթրեսային վիճակները, ֆինանսական դժվարությունները, միջանձնային հարաբերությունները, բուլիինգը[2][5]:

Նրանք ովքեր փորձել են ինքնասպան լինել գտնվում են ռիսկային խմբի մեջ[2]:

Ինքնասպանության կանխարգելման ջանքերը ուղղված են ինքնասպանության մեթոդների սահմանափակմանը՝ հրազենի, թմրանյութի, հոգեկան խանգարումների, թմրամոլության բուժմանը, ինչպես նաև հասարակության՝ լրատվության միջոցով պատշաճ տեղեկացմանը[2]: Չնայած թեժ գծերի հասանելիությանը, դրանց արդյունավետության վերաբերյալ քիչ փաստեր կան[6]:

Տարբեր երկրներում ինքնասպանության ամենատարածված մեթոդները տարբերվում են, կապված արդյունավետ միջոցների առկայության հետ[7]: Ինքասպանության ընդհանուր մեթոդները ներառում են կախվածությունը, թունաքիմիկատներով թունավորումը և հրազենները[2][8]: Ինքնասպանությունը 2015 թվականին 828,000, իսկ 1990 թվականին 712,000 մարդու մահվան պատճառ է դարձել[9][10]: Աշխարհում ինքնասպանությունը համարվում է մահվան 10-րդ պատճառ[3][11]:

Մարդկանց 0,5-1,4 %-ը ինքնասպան են լինում՝ մոտավորապես յուրաքանչյուր 12-րդը 100,000-ից[11][12]: Ինքնասպանությունների 3/4-ը տեղի է ունենում զարգացող երկրներում:[2]: Զարգացող երկրներում տղամարդիկ ինքնասպանություն գործում են կանանցից 1,5 անգամ ավելի շատ, իսկ զարգացած երկրներում՝ 3,5 անգամ շատ[13]: Ինքնասպանությունը ընդհանուր առմամբ առավել տարածված է 70 տարեկանից բարձր անձանց շրջանում, սակայն որոշ երկրներում 15-30 տարեկան անձիք ամենաբարձր ռիսկային խմբում են[13]: 2015 թվականին Եվրոպան տարածաշրջանում ինքնասպանությունների ամենաբարձր ցուցանիշն է ունեցել[14]: Ամեն տարի մոտ 10-20 միլիոն ոչ մահացու ինքնասպանության փորձ է կատարվում[15]: Ոչ մահացու ինքնասպանության փորձերը կարող են հանգեցնել վնասվածքների և հաշմանդամության[12]: Արևմտյան երկրներում ինքնասպանության փորձերը առավել հաճախ հանդիպում են երիտասարդների և աղջիկների շրջանում[12]:

Ինքնասպանության վրա լայն ազդեցություն են ունեցել կրոնը, պատիվը,և կյանքի իմաստը[16][17]: Աբրահամական կրոնները ինքնասպանությունը համարում էին հանցանք Աստծո և կյանքի սրբության դեմ[18]: Ճապոնիայում սամուրայների ժամանակաշրջանում ինքնասպանության մի ձև էր համարվում հարակիրին, որը ընդունվում էր որպես ձախողում կամ բողոքարկման ձև[19]: Սատիի արարողակարգի համաձայն, Բրիտանական Հնդկաստանում հնդիկ այրին սպանում էր իրեն ամուսնու հուղարկավորության ժամանակ, որը անում էր կամ իր կամքով կամ ընտանիքի անդամների ճնշման տակ[20]: Ինքնասպանությունը և ինքնասպանության փորձերը կատարվել են ապօրինաբար[21]: Շատ երկրներում այն քրեական հանցագործություն է համարվում[22]: 20-րդ և 21-րդ դարերում ինքնասպանությունը հազվագյուտ դեպքերում օգտագործվել է որպես բողոքի ձև, կամիկաձեն և ինքնապայթեցումը օգտագործվում են որպես ահաբեկչական մարտավարություն[23]:

Ինքնասպանությունը, լատիներեն suicidium, սեփական կյանքին վերջ տալն է[1][24]: Ինքնասպանության փորձը կամ ոչ մահացու ինքնասպանությունը կյանքը դադարեցնելու ցանկություն է, որը չի հանգեցնում մահվան[25]: Ինքնասպանությանը աջակցելը այն է, երբ մեկ այլ անձ օգնում է մյուսին ուղղակիորեն կամ անուղղակիորեն ( խորհուրդ տալով կամ միջոց տրամադրելով ), կյանքը դադարեցնելուն [26]: Սա հակադրվում է էֆտանազիային, որտեղ մահը պայմանավորված է մարդու անմիջական միջամտությամբ[26]: Ինքնասպանության գաղափարախոսությունը դրա մասին մտածելն է, բայց ոչ ակտիվ գործողություն իրականացնելը[25]: Սպանություն-ինքնասպանությունն այն է, երբ մարդը նպատակ ունի միևնույն ժամանակ վերացնելու ուրիշների կյանքը, որը իբրև մոտիվացնում է ինքնասպանություն գործելուն[27]:


Գիտական հոդվածներում և լրատվական աղբյուրներում օգտեգործվում է ինքնասպանություն գործել եզրույթը[28][29]: Մի խումբ իրավաբաններ խորհուրդ են տալիս ինքնասպանության փոխարեն օգտագործել կյանքից զրկել, անձը սպանել եզրույթը[30][31][32][33]: Մի մասն էլ պնդում են, որ այդ դեպքում այն կդիտվի որպես հանցագործություն , մեղք կամ բարոյական սխալ[34]:

Ռիսկի գործոննոր[խմբագրել | խմբագրել կոդը]

The precipitating circumstances for suicide from 16 American states in 2008[35]

Ռիսկի գործոննորը ներառում են հոգեկան խանգարումները, թմրանյութերի չարաշահումը, ընտանեկան կարգավիճակը, սոցիալ տնտեսական իրավիճակը և գենետիկ գործոնը[36]: Հեգեկան խանգարումները և թմրանյութերի չարաշահումը հաճախ համընկնում են[37]: Ռիսկի գործոններում կարևորվում են նաև ինքնասպանություն գործելու միջոցը, ինքնասպանության ընտանեկան պատմությունը և ուղեղի տրավմատիկ վնասվածքների առկայությունը[38]: Օրինակ ընտանիքներում հրազենով ինքնասպանության դեպքերը առանց հրազենային ինքնասպանության դեպքերի համեմատ ավելացել են[39]:

Տնտեսական խնդիրներից, ինչպիսիք են՝ գործազրկությունը, աղքատությունը, անօթևանությունը, խտրականությունը, կարող են հանգեցնել ինքնասպանության[40][41]: Մարդկանց մոտ 15–40%-ը ինքնասպանության նշաններ են դրսևորում[42]: Պատերազմի մասնակիցների մոտ ինքնասպանության վտանգը ավելի մեծ է, ստացած ծանր հոգեկան և ֆիզիկական վնասվածքներով պայմանավորված[43]: Ինքնասպանությունների 38%-55% -ի մեջ հայտնաբերվել է գենետիկ գործոնի դերը[44]:

Հոգեկան խանգարումներ[խմբագրել | խմբագրել կոդը]

A picture of a woman with depression who was suicidal

Ինքնասպանությունների 27-90% -ի մեջ ներառված են հոգեկան խանգարումները: Ասիայում այս գործոնի դերն ավելի քիչ է քան Արևմտյան երկրներում[13]: Հոգեբուժարան ընդունվածների 8.6%-ի մոտ կա ինքնասպանության վտանգ[12]: Ինքնասպանություն գործածների կեսի մոտ կարող են հայտնաբերվել դեպրեսիվ խանգարումներ, աֆեկտիվ խանգարումներ և երկբևեռ խանգարումներ, որոնք մեծացնում են ինքնասպանության ռիսկը մոտ 20 անգամ[45]: Դիտվող այլ խանգարումներից են շիզոֆրենիան(14%),անձնային խանգարումները (8%), Օբսեսիվ-կոմպուլսիվ խանգարումը և Հետտրավմատիկ սթրեսային խանգարումը [46][47][45] [48][12]:

Սահմանային անձնային խանգարումOthers estimate that about half of people who complete suicide could be diagnosed with a personality disorder with borderline personality disorder being the most common.[49] About 5% of people with schizophrenia die of suicide.[50] Eating disorders are another high risk condition.[51]



Ծանոթագրություններ[խմբագրել | խմբագրել կոդը]

  1. 1,0 1,1 Stedman's Medical Dictionary (28th ed.). Philadelphia: Lippincott Williams & Wilkins. 2006. ISBN 978-0-7817-3390-8.
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 «Suicide Fact sheet N°398». WHO. April 2016. Արխիվացված է օրիգինալից 4 March 2016-ին. Վերցված է 3 March 2016-ին. {{cite web}}: Unknown parameter |deadurl= ignored (|url-status= suggested) (օգնություն)
  3. 3,0 3,1 Hawton K, van Heeringen K (April 2009). «Suicide». Lancet. 373 (9672): 1372–81. doi:10.1016/S0140-6736(09)60372-X. PMID 19376453.
  4. Քաղվածելու սխալ՝ Սխալ <ref> պիտակ՝ «pmid28257172» անվանումով ref-երը տեքստ չեն պարունակում:
  5. Bottino, SM; Bottino, CM; Regina, CG; Correia, AV; Ribeiro, WS (March 2015). «Cyberbullying and adolescent mental health: systematic review». Cadernos de Saúde Pública. 31 (3): 463–75. doi:10.1590/0102-311x00036114. PMID 25859714.
  6. Sakinofsky, I (June 2007). «The current evidence base for the clinical care of suicidal patients: strengths and weaknesses». Canadian Journal of Psychiatry. 52 (6 Suppl 1): 7S–20S. PMID 17824349.
  7. Yip, PS; Caine, E; Yousuf, S; Chang, SS; Wu, KC; Chen, YY (Jun 23, 2012). «Means restriction for suicide prevention». Lancet. 379 (9834): 2393–9. doi:10.1016/S0140-6736(12)60521-2. PMID 22726520.
  8. Ajdacic-Gross V; Weiss MG; Ring M; և այլք: (September 2008). «Methods of suicide: international suicide patterns derived from the WHO mortality database». Bull. World Health Organ. 86 (9): 726–32. doi:10.2471/BLT.07.043489. PMC 2649482. PMID 18797649. {{cite journal}}: Unknown parameter |name-list-format= ignored (|name-list-style= suggested) (օգնություն)
  9. Քաղվածելու սխալ՝ Սխալ <ref> պիտակ՝ «GBD2015De» անվանումով ref-երը տեքստ չեն պարունակում:
  10. GBD 2013 Mortality and Causes of Death, Collaborators (17 December 2014). «Global, regional, and national age-sex specific all-cause and cause-specific mortality for 240 causes of death, 1990-2013: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2013». Lancet. 385 (9963): 117–71. doi:10.1016/S0140-6736(14)61682-2. PMC 4340604. PMID 25530442. {{cite journal}}: |first1= has generic name (օգնություն)CS1 սպաս․ թվային անուններ: authors list (link)
  11. 11,0 11,1 Värnik, P (March 2012). «Suicide in the world». International Journal of Environmental Research and Public Health. 9 (3): 760–71. doi:10.3390/ijerph9030760. PMC 3367275. PMID 22690161.{{cite journal}}: CS1 սպաս․ չպիտակված ազատ DOI (link)
  12. 12,0 12,1 12,2 12,3 12,4 Chang, B; Gitlin, D; Patel, R (September 2011). «The depressed patient and suicidal patient in the emergency department: evidence-based management and treatment strategies». Emergency medicine practice. 13 (9): 1–23, quiz 23–4. PMID 22164363.
  13. 13,0 13,1 13,2 Preventing suicide: a global imperative. WHO. 2014. էջեր 7, 20, 40. ISBN 9789241564779.
  14. «Suicide rates per (100 000 population)». World Health Organization.
  15. Bertolote JM, Fleischmann A (October 2002). «Suicide and psychiatric diagnosis: a worldwide perspective». World Psychiatry. 1 (3): 181–5. PMC 1489848. PMID 16946849.
  16. Tomer, Adrian (2013). Existential and Spiritual Issues in Death Attitudes. Psychology Press. էջ 282. ISBN 9781136676901. Արխիվացված է օրիգինալից 2016-03-06-ին. {{cite book}}: Unknown parameter |deadurl= ignored (|url-status= suggested) (օգնություն)
  17. Ritzer, edited by George; Stepnisky, Jeffrey (2011). The Wiley-Blackwell companion to major social theorists. Malden, MA: Wiley-Blackwell. էջ 65. ISBN 9781444396607. Արխիվացված է օրիգինալից 2016-03-06-ին. {{cite book}}: |first1= has generic name (օգնություն); Unknown parameter |deadurl= ignored (|url-status= suggested) (օգնություն)
  18. God, Religion, Science, Nature, Culture, and Morality. Archway Publishing. 2014. էջ 254. ISBN 9781480811249. Արխիվացված է օրիգինալից 2016-03-06-ին. {{cite book}}: Unknown parameter |deadurl= ignored (|url-status= suggested) (օգնություն)
  19. Colt, George Howe (1992). The enigma of suicide (1st Touchstone ed.). New York: Simon & Schuster. էջ 139. ISBN 9780671760717. Արխիվացված է օրիգինալից 2016-03-06-ին. {{cite book}}: Unknown parameter |deadurl= ignored (|url-status= suggested) (օգնություն)
  20. «Indian woman commits sati suicide». Bbc.co.uk. 2002-08-07. Արխիվացված է օրիգինալից 2011-02-02-ին. Վերցված է 2010-08-26-ին. {{cite web}}: Unknown parameter |deadurl= ignored (|url-status= suggested) (օգնություն)
  21. White, Tony (2010). Working with suicidal individuals : a guide to providing understanding, assessment and support. London: Jessica Kingsley Publishers. էջ 12. ISBN 978-1-84905-115-6. Արխիվացված է օրիգինալից 2016-04-11-ին. {{cite book}}: Unknown parameter |deadurl= ignored (|url-status= suggested) (օգնություն)
  22. Lester, D (2006). «Suicide and Islam». Archives of Suicide Research. 10 (1): 77–97. doi:10.1080/13811110500318489. PMID 16287698.
  23. Aggarwal, N (2009). «Rethinking suicide bombing». Crisis. 30 (2): 94–7. doi:10.1027/0227-5910.30.2.94. PMID 19525169.
  24. Issues in Law & Medicine, Volume 3. National Legal Center for the Medically Dependent & Disabled, Incorporated, and the Horatio R. Storer Foundation, Incorporated. 1987. էջ 39.
  25. 25,0 25,1 Krug, Etienne (2002). World Report on Violence and Health (Vol. 1). Genève: World Health Organization. էջ 185. ISBN 978-92-4-154561-7.
  26. 26,0 26,1 Gullota, edited by Thomas P; Bloom, Martin (2002). Encyclopedia of Primary Prevention and Health Promotion. New York: Kluwer Academic/Plenum. էջ 1112. ISBN 978-0-306-47296-1. Արխիվացված է օրիգինալից 2015-10-19-ին. {{cite book}}: |first= has generic name (օգնություն); Unknown parameter |deadurl= ignored (|url-status= suggested) (օգնություն)
  27. Wasserman, editors, Danuta Wasserman, Camilla (2009). «Extended suicide». Oxford textbook of suicidology. Oxford: Oxford University Press. doi:10.1093/med/9780198570059.003.0022. ISBN 9780198570059. {{cite book}}: |first1= has generic name (օգնություն)CS1 սպաս․ բազմաթիվ անուններ: authors list (link)
  28. Olson, Robert (2011). «Suicide and Language». Centre for Suicide Prevention. InfoExchange (3): 4. Արխիվացված է օրիգինալից 6 May 2012-ին. Վերցված է 15 May 2013-ին. {{cite journal}}: Unknown parameter |deadurl= ignored (|url-status= suggested) (օգնություն)
  29. Beaton, Susan; Forster, Peter; Maple, Myfanwy (February 2013). «Suicide and Language: Why we Shouldn't Use the 'C' Word». In Psych. Melbourne: Australian Psychological Society. 35 (1): 30–31. Արխիվացված է օրիգինալից 2014-08-15-ին. {{cite journal}}: Unknown parameter |deadurl= ignored (|url-status= suggested) (օգնություն)
  30. Beck, A.T.; Resnik, H.L.P.; Lettieri, D.J, eds. (1974). «Development of suicidal intent scales». The prediction of suicide. Bowie, MD: Charles Press. էջ 41. ISBN 978-0913486139. {{cite book}}: Unknown parameter |lastauthoramp= ignored (|name-list-style= suggested) (օգնություն)
  31. «Recommendations for Reporting on Suicide» (PDF). National Institute of Mental Health. 2001. Արխիվացված է օրիգինալից (PDF) 27 April 2013-ին. Վերցված է 15 May 2013-ին. {{cite web}}: Unknown parameter |deadurl= ignored (|url-status= suggested) (օգնություն)
  32. «Reporting Suicide and Self Harm». Time To Change. 2008. Արխիվացված է օրիգինալից 2016-01-14-ին. Վերցված է 2 Jan 2016-ին. {{cite web}}: Unknown parameter |deadurl= ignored (|url-status= suggested) (օգնություն)
  33. «Media Guidelines for Reporting Suicide» (PDF). 2013. Արխիվացված է օրիգինալից (PDF) 2016-01-18-ին. Վերցված է 2 Jan 2016-ին. {{cite web}}: Unknown parameter |deadurl= ignored (|url-status= suggested) (օգնություն)
  34. Ball, P. Bonny (2005). «The Power of words». Canadian Association of Suicide Prevention. Արխիվացված է օրիգինալից 13 May 2013-ին. Վերցված է 16 May 2013-ին. {{cite web}}: Unknown parameter |deadurl= ignored (|url-status= suggested) (օգնություն)
  35. Karch, DL; Logan, J; Patel, N (Aug 26, 2011). «Surveillance for violent deaths—National Violent Death Reporting System, 16 states, 2008». Morbidity and Mortality Weekly Report. Surveillance summaries (Washington, D.C.: 2002). 60 (10): 1–49. PMID 21866088.
  36. Քաղվածելու սխալ՝ Սխալ <ref> պիտակ՝ «Hawton2012» անվանումով ref-երը տեքստ չեն պարունակում:
  37. Քաղվածելու սխալ՝ Սխալ <ref> պիտակ՝ «Drug2011» անվանումով ref-երը տեքստ չեն պարունակում:
  38. Simpson, G; Tate, R (December 2007). «Suicidality in people surviving a traumatic brain injury: prevalence, risk factors and implications for clinical management». Brain injury: [BI]. 21 (13–14): 1335–51. doi:10.1080/02699050701785542. PMID 18066936.
  39. Miller, M; Azrael, D; Barber, C (April 2012). «Suicide mortality in the United States: the importance of attending to method in understanding population-level disparities in the burden of suicide». Annual Review of Public Health. 33: 393–408. doi:10.1146/annurev-publhealth-031811-124636. PMID 22224886.
  40. Qin P, Agerbo E, Mortensen PB (April 2003). «Suicide risk in relation to socioeconomic, demographic, psychiatric, and familial factors: a national register-based study of all suicides in Denmark, 1981–1997». Am J Psychiatry. 160 (4): 765–72. doi:10.1176/appi.ajp.160.4.765. PMID 12668367.
  41. Centers for Disease Control and Prevention, (CDC) (May 3, 2013). «Suicide among adults aged 35-64 years--United States, 1999-2010». MMWR. Morbidity and Mortality Weekly Report. 62 (17): 321–5. PMC 4604925. PMID 23636024.
  42. Gilliland, Richard K. James, Burl E. (2012-05-08). Crisis intervention strategies (7th ed.). Belmont, CA: Brooks/Cole. էջ 215. ISBN 978-1-111-18677-7. Արխիվացված է օրիգինալից 2015-10-03-ին. {{cite book}}: Unknown parameter |deadurl= ignored (|url-status= suggested) (օգնություն)CS1 սպաս․ բազմաթիվ անուններ: authors list (link)
  43. Rozanov, V; Carli, V (July 2012). «Suicide among war veterans». International Journal of Environmental Research and Public Health. 9 (7): 2504–19. doi:10.3390/ijerph9072504. PMC 3407917. PMID 22851956.{{cite journal}}: CS1 սպաս․ չպիտակված ազատ DOI (link)
  44. Brent, DA; Melhem, N (June 2008). «Familial transmission of suicidal behavior». The Psychiatric clinics of North America. 31 (2): 157–77. doi:10.1016/j.psc.2008.02.001. PMC 2440417. PMID 18439442.
  45. 45,0 45,1 Chehil, Stan Kutcher, Sonia (2012). Suicide Risk Management A Manual for Health Professionals (2nd ed.). Chicester: John Wiley & Sons. էջեր 30–33. ISBN 978-1-119-95311-1. Արխիվացված է օրիգինալից 2015-09-28-ին. {{cite book}}: Unknown parameter |deadurl= ignored (|url-status= suggested) (օգնություն)CS1 սպաս․ բազմաթիվ անուններ: authors list (link)
  46. Pompili, M; Girardi, P; Ruberto, A; Tatarelli, R (2005). «Suicide in borderline personality disorder: a meta-analysis». Nordic Journal of Psychiatry. 59 (5): 319–24. doi:10.1080/08039480500320025. PMID 16757458.
  47. Bertolote, JM; Fleischmann, A; De Leo, D; Wasserman, D (2004). «Psychiatric diagnoses and suicide: revisiting the evidence». Crisis. 25 (4): 147–55. doi:10.1027/0227-5910.25.4.147. PMID 15580849.
  48. Angelakis, I; Gooding, P; Tarrier, N; Panagioti, M (July 2015). «Suicidality in obsessive compulsive disorder (OCD): a systematic review and meta-analysis». Clinical Psychology Review. 39: 1–15. doi:10.1016/j.cpr.2015.03.002. PMID 25875222.
  49. Lieb K, Zanarini MC, Schmahl C, Linehan MM, Bohus M (2004). «Borderline personality disorder». Lancet. 364 (9432): 453–61. doi:10.1016/S0140-6736(04)16770-6. PMID 15288745. «Between 40% and 65% of individuals who commit suicide meet criteria for a personality disorder, with borderline personality disorder being the most commonly associated.»
  50. van Os J, Kapur S (August 2009). «Schizophrenia» (PDF). Lancet. 374 (9690): 635–45. doi:10.1016/S0140-6736(09)60995-8. PMID 19700006. Արխիվացված է օրիգինալից (PDF) 2013-06-23-ին. {{cite journal}}: Unknown parameter |deadurl= ignored (|url-status= suggested) (օգնություն)
  51. Քաղվածելու սխալ՝ Սխալ <ref> պիտակ՝ «Tint2010» անվանումով ref-երը տեքստ չեն պարունակում: