Զեյթուն (Մալթա)

Վիքիպեդիայից՝ ազատ հանրագիտարանից
Բնակավայր
Դրոշ Զինանշան
Flag of Żejtun.svg Zejtun coa.svg

ZTN city center.jpg
ԵրկիրՄալթա Մալթա
Մակերես7,4 կմ²
ԲԾՄ60±1 մետր, 50 մետր
Բնակչություն11 508 մարդ (մարտի 31, 2014)[1]
Պաշտոնական կայքzejtun.gov.mt
##Զեյթուն (Մալթա) (Մալթա)
Red pog.png

Զեյթուն (մալթ.՝ Iż-Żejtun), քաղաք Մալթայի հարավարևելյան մասում[2]։ 2016 թվականի վերջերին բնակչության թվաքանակը եղել է 11,218[3]։ Ավանդաբար կրում է Città Beland պատվանունը, մի տիտղոս, որ նրան շնորհել է Մալթայի ասպետների ուխտի ղեկավար (Grand Master) Ֆերդինանդ ֆոն Հոմպեշ ցու Բոլհայմը 1797 թվականին[4]։ Բնակավայրը մինչ այդ հայտնի էր Casale Santa Caterina անվանումով[5], որը տրվել էր ի պատիվ բնակավայրի և եկեղեցական ծխի հովանավոր սրբի՝ Կատերինա Ալեքսանդրիացու։

Պատմություն[խմբագրել | խմբագրել կոդը]

Քաղաքի՝ միջնադարյան ժամանակներից պահպանված միջուկը՝ Bisqallin և Ħal Bisbut թաղամասերով, մնացել է իր նախկին սահմաններում և հին ու նեղ փողոցներով։ 19-րդ դարի վերջերից Żejtun կամ Casale Zeitoun[6] անվանումն է տրվել այդ երկու թաղամասերի շուրջը ձևավորված բնակավայրին։ Այն, շրջակա մի քանի գյուղակների հետ միասին, կազմավորել է Զեյթուն քաղաքը, որը կառավարվում է քաղաքագլխի և տեղական խորհրդի կողմից։ 20-րդ դարի 70-80-ական թվականներին քաղաքային տնտեսության զարգացման, անհրաժեշտ ենթակառուցվածքների ստեղծման ու կատարելագործման բնագավառում շեշտակի տեղաշարժ է կատարվել, իրականացվել են մի շարք նախագծեր, որոնց նպատակը եղել է թեթևացնել հարևանությամբ գտնվող քաղաքների եռյակի վրա ծանրացած բնակարանային չբավարարվող պահանջմունքների ճնշող բեռը։ Արդյունքում նշանակալի չափով աճել է հենց իր՝ Զեյթուն քաղաքի բնակչության թվաքանակը[7]։ Քաղաքում և շրջակա արբանյակ-գյուղերում բնակիչները կենցաղավարում են մալթայական գյուղական կյանքին բնորոշ սկզբունքներով[8]։

Զեյթունը մեծ ավանդ է ներդրել երկրի պատմության, արվեստների, առևտրի բնագավառներում։ Նրա սահմաններում է գործում Մալթայի կարևորագույն արտադրական ձեռնարկություններից մեկը՝ Bulebel Industrial Estate[9]։ Քաղաքը հարուստ է նաև պատմամշակութային հուշարձաններով, որոնցից շատերն ընդգրկված են Մալթայի հոգևոր ու նյութական ժառանգության ցանկում։ Դրանց թվում են սբ. Կատերինա ծխական եկեղեցին, սբ. Կատերինա հին եկեղեցին, որ վերակոչվել է սբ. Գրեգորիի անունով, բազմաթիվ մատուռներ (այդ թվում՝ 1670 թ. կառուցված սբ. Անյոլայի[10], 1658 թ. կառուցված սբ. Կլեմենսի մատուռները[11][12]), հինհռոմեական վիլլայի ավերակները։ Զեյթունի եկեղեցական ծուխը հնագույնն է Մալթայում, իսկ ծխական եկեղեցին հիմնադրվել է տասներկուերորդ դարում և վերակառուցվել 1492 թվականին[13]։ Ներկայիս քաղաքապետը Դորիս Աբելան է[14], ծխական քահանան՝ Նիկոլաս Պեյսը[15]։

Անվան ստուգաբանություն[խմբագրել | խմբագրել կոդը]

Քաղաքի անվանումն առաջացել է սիցիլյան արաբերեն zaytun (արաբ․՝ الزيتون‎‎) բառից, որ նշանակում է ձիթապտուղ (հնում Մալթայում ձիթենու ընդարձակ այգիներ են եղել)։ Սիցիլյան արաբերենում zaytun-ը վերաբերում է ձիթապտղին, ոչ թե ձիթենի ծառին, որն անվանվում է zabbūğ/zanbūğ.[16][17]:

Պատկերասրահ[խմբագրել | խմբագրել կոդը]

Գրականություն[խմբագրել | խմբագրել կոդը]

  • Abela Giovanni Francesco (1647)։ Della descrittione di Malta isola nel mare Siciliano con le sve antichita: ed altre notitie, libri quattro։ Malta: P. Bonacota։ էջեր 364–365 
  • Badger George Percy (1838)։ Description of Malta and Gozo։ England: M. Weiss։ էջեր 100–101 
  • Bonanno Anthony (2005)։ Malta: Phoenician, Punic, and Roman։ Malta: Midsea books։ էջ 83։ ISBN 9993270350 
  • Borg V. (1967)։ Fabio Chigi, Apostolic Delegate in Malta, 1634-1639. An edition of his official correspondence (with Francesco Barberini, Cardinal Nephew)։ Vatican: Biblioteca Apostolica Vaticana։ էջ 308 }
  • Bruno Brunella (2009)։ Roman and Byzantine Malta: Trade and Economy։ Malta: Midsea Books։ էջ 42։ ISBN 978-9993272458 
  • Bruno Brunella (2009)։ Roman and Byzantine Malta: Trade and Economy։ Malta: Midsea Books։ էջ 120։ ISBN 978-9993272458 
  • Ciantar G.A. (1772)։ Malta illustrata... accresciuta dal Cte G.A. Ciantar։ Malta: Mallia։ էջեր 316–317 
  • Dalli Charles (1993)։ 'Medieval Communal Organization in an Insular Context: Approaching the Maltese Universitas', The Making and Unmaking of the Maltese Universitas (A Supplement of Heritage)։ Malta: Midsea։ էջեր 1–12 
  • de Boisgelin de Kerdu Pierre Marie Louis (1805)։ Ancient and modern Malta, as also, the history of the Knights of St. John of Jerusalem։ էջ 58 
  • Ghio (1867)։ The cholera in Malta and Gozo in 1865։ Malta։ էջ 36 
  • Ferris Achille (1866)։ Descrizione storica delle chiese di Malta e Gozo։ Malta։ էջ 367 
  • Fiorini Stanley (2001)։ Documentary sources of Maltese history: Documents at the Vatican ; No. 1, Archivio Segreto Vaticano, Congregazione Vescovi e Regolari, Malta: Visita Apostolica n. 51, Mgr Petrus Dusina, 1575, Page 4, Issue 1։ Malta: Malta University Press։ էջ 499։ ISBN 9990945268 
  • Fiorini Stanley (1983)։ Status Animarum I : A unique source for 17th and 18th century Maltese demography։ Malta: Melita Historica։ էջ 344 
  • Hoppen Alison (1980)։ The Fortification of Malta, 1530-1798 : The Impact on the Maltese։ Malta: Hyphen։ էջ 109 
  • Hoppen Alison (1980)։ The Fortification of Malta, 1530-1798 : The Impact on the Maltese։ Malta: Hyphen։ էջ 110 
  • Lloyd's Register of British and Foreign Shipping (Firm) (1833)։ Lloyd's Register of British and Foreign Shipping։ England: Cox and Wyman 
  • Martin Robert Montgomery (1838)։ Statistics of the Colonies of the British Empire from the Official Records of the Colonial Office։ England: W.H. Allen and Company։ էջ 588 
  • Martin Robert Montgomery (1838)։ Statistics of the Colonies of the British Empire from the Official Records of the Colonial Office։ England: W.H. Allen and Company։ էջ 589 
  • Mdina Cathedral Archives (1494)։ Cathedral Archives։ Malta։ էջ Ms. 34, f.110 v.(1494) 

Ծանոթագրություններ[խմբագրել | խմբագրել կոդը]

  1. http://www.webcitation.org/6ZSEwl5UZ
  2. https://d-nb.info/gnd/7618106-6 |título = Żejtun |obra = Biblioteca Nacional da Alemanha |língua = de |acessodata = 24 de dezembro de 2019}}
  3. «Population Statistics (Revisions): 2012–2016»։ Government of Malta։ փետրվարի 12, 2018։ Արխիվացված է օրիգինալից հունվարի 26, 2019-ին 
  4. Cassar Pullicino Joseph (October–December 1949)։ «The Order of St. John in Maltese folk-memory»։ Scientia 15 (4): 163։ Արխիվացված է օրիգինալից ապրիլի 17, 2016-ին 
  5. Cassar Carmel (1981) [1981]։ «O Melita infelix – A poem on the Great Siege written in 1565»։ Melita Historica 8: 149–155։ Արխիվացված է օրիգինալից ապրիլի 21, 2014-ին 
  6. Missionary Register 7։ Church Missionary Society։ Seeley, Jackson, & Halliday։ 1819։ էջ 365 
  7. South Malta Local Plan։ Malta: MEPA։ 2006։ էջեր 181–185։ Արխիվացված է օրիգինալից փետրվարի 2, 2018-ին։ Վերցված է դեկտեմբերի 20, 2019 
  8. Hogg Gary (1968)։ Malta: Blue-water Island։ A. S. Barnes։ էջեր 30 
  9. «Bulebel industrial zone»։ Malta Industrial Parks։ Արխիվացված է օրիգինալից օգոստոսի 12, 2013-ին։ Վերցված է օգոստոսի 25, 2013 
  10. http://www.culturalheritage.gov.mt/filebank/inventory/Chapels%20and%20Niches/NICPMI%2001896-02105/1971.pdf 
  11. http://www.culturalheritage.gov.mt/filebank/inventory/Chapels%20and%20Niches/NICPMI%2001896-02105/1971.pdf 
  12. http://www.zejtunlocalcouncil.com/#!st-clement-chapel/c12nj 
  13. «Santa Katerina Verġni u Martri magħrufa bħala ta' San Girgor»։ Diocese of Malta։ Արխիվացված է օրիգինալից օգոստոսի 9, 2013-ին։ Վերցված է օգոստոսի 25, 2013 
  14. «New Mayor for Żejtun»։ tvm.com.mt։ Արխիվացված է օրիգինալից դեկտեմբերի 29, 2017-ին։ Վերցված է դեկտեմբերի 29, 2017 
  15. «New archipriest for Żejtun»։ Diocese of Malta։ Արխիվացված է օրիգինալից հուլիսի 13, 2013-ին։ Վերցված է օգոստոսի 25, 2013 
  16. Dozy Reinhard (1967)։ Supplèment aux dictionnaires arabes։ Vol. 1 (3 ed.)։ Paris: Brill, Maisonneuve et Larose։ էջ 578 
  17. Agius (2012)։ Siculo Arabic: Issue 12 of Library of Arabic Linguistics։ Routledge։ էջ 260։ ISBN 978-1136161780 

Արտաքին հղումներ[խմբագրել | խմբագրել կոդը]